Český energetický mix – 4. část (uhlí, uran)

Jsou jako černá a bílá. Stojí proti sobě se svými klady i zápory a každý s jinou  perspektivou. Oba mají své lobisty a oba jsou nenáviděny stejnými zapřísáhlými ochránci  přírody. Je to uhlí a uran.

Uhlím začala průmyslová revoluce a uranem pokračuje. Dle aktualizované státní energetické koncepce bude využití uranu v energetice na vzestupu, zatímco využití uhlí bude utlumeno. Ne však úplně. Uhlí bude mít v průběhu několika desetiletí stále ještě nezastupitelnou úlohu.

Důvodů je několik. Klasické uhelné elektrárny jsou běžně schopny regulace výkonu. Při současných výkyvech v zatěžování přenosových sítí jsou jedinými většími regulačními zdroji, které jsou schopny tyto výkyvy eliminovat. Stávající jaderné elektrárny umožňují změnu výkonu jen částečně a to spíše jen pro případy výpadku vlastních zařízení ( např. cirkulačních čerpadel).

Další nenahraditelnou roli má uhlí v teplárenství. Z analýz vyplývá, že v období 2018 – 2020 bude teplárenství ohroženo deficity v těžbě uhlí. Proto asi ten boj o limity. Ale je tu i snaha opačná – snížení všech základních druhů emisí v čele s CO2. Do roku 2050 o více než 50 %. Nicméně podle koncepce bude snížen podíl uhlí v celkové energetické bilanci (ve výrobě elektřiny, tepla atd.) ze současných 42 % na 20 % v roce 2050.

Jaderná energetika naopak zaznamená podle státní energetické koncepce renesanci svým podílem na celkové energetické bilanci ze současných 15 % na 25 % v roce 2050. Omezíme-li hodnocení jen na výrobu elektrické energie, pak dosáhne JE v roce 2050 podílu 48 % a uhlí jen 11 % – viz graf č. 1.

Důvody pro rozvoj JE jsou zásadní – vysoké výkony jaderně energetických zařízení, žádná produkce skleníkových plynů, nízké provozní náklady, kvalitní inženýrský a výrobní potenciál, tuzemská těžba uranu a možnost dodávek jaderného paliva z Východu i Západu.

Dalším pozitivem jsou technologicky flexibilní české firmy a jejich dlouholetá mezinárodní spolupráce např. při dodávkách hlavních komponent reaktorů typu EPR stavěných ve Finsku, Francii a Číně (s firmou Areva), při dodávkách komponent pro reaktory ve Skandinávii a části jaderného paliva pro bloky na Ukrajině (s firmou Westinghouse), při dodávkách kontejnerů pro vyhořelé jaderné palivo (s německou firmou GNS).

Respektovaným partnerem je především plzeňská Škoda JS a bez uzardění lze říci, že je lídrem jaderné energetiky ve střední Evropě. Proč tedy takový potenciál přednostně nevyužít?

A jaké důvody uvádí Dana Drábová, předsedkyně SÚJB na položenou otázku: „Co mladou dívku mohlo fascinovat na jaderné energetice?“:

 „ Pro humanitní obory jsem moc nebyla a tím pádem padla volba na techniku. No jo, jenomže když technika, tak technika taková, aby se tam nemuselo rýsovat, protože pokud jsem v něčem měla problém na gymnáziu, tak to byla deskriptivní geometrie. To většinou se dělal ten měsíční rys, velmi složitej a končilo to tím, že paní profesorka přišla, tak mezi dvěma prsty držela štítivě křídovou čtvrtku a řekla: „Drábová, Vy čuně, co je zase tohle.” No, pak se to nějak uspořádalo a volba se zužila. Rozhodovala jsem se mezi tehdy vznikajícími obory automatizované systémy řízení a mezi jadernou fyzikou. Nakonec to vyhrála jaderná fyzika.“

(zdroj: Radiožurnál – rozhovor s D. D.)

Závěry Státní energetická koncepce:

Posun k širokému, vyrovnanému a diverzifikovanému energetickému mixu – snižování podílu tuhých a kapalných paliv a postupné zvyšování podílu jaderné energie, obnovitelných zdrojů a zemního plynu.

Graf č.1, zdroj Ministerstvo průmyslu a obchodu