1. Sametová flétna – kniha humorně-poetických příběhů osudových let 20. století (vč. příběhů ze zákulisí projektování JE)   

2. Lexikon pojmů z oblasti energetiky (A až Z)  

3. Vše o  jádru - viz rubrika Seriál. Nekonečný seriál o historii a budoucnosti jaderné energetiky od první štěpné reakce po domácí reaktory vč. různého využití jaderné energie. 

    

1. Sametová flétna

  

Autor: Jiří Šmucler
Příběhy upoutají řadou epizod z různých míst Evropy, barvitým ztvárněním jednotlivých postav od sedláka po diplomata či studenta a atomového odborníka a emocionálním vyjádřením situací nepostrádajících humor.   

Příběhy jsou ilustrované symbolickými kresbami  (V. Gona, Vídeň) a doplněné řadou unikátních dobových fotografií.    

    

Lektorská stanoviska a ohlasy čtenářů na knihu
„Celkově je kniha další variací na téma „Běh lidského osudu na silnici času“, jenž pochopitelně utvářely především politické dějiny – první republika, nacistická okupace, bolševický převrat, okupace 68, normalizace a sametová revoluce…“
(Lektor A.K.)   

“Děkuji vám za tuto knihu, protože ta bude povinnou četbou pro mé děti. Dozví se tam všechno.“
(Herečka Valérie Zawadská při křtu knihy)   

„Rukopis se mi líbil, chvílemi dokonce velmi. Má to spád, je to čtivé a podmanivé. Místy se objeví pěkná metafora nebo odstaveček plný osvěžujícího sarkasmu – téměř „švadrdlíkovský“ humor, kdy hlavní hrdina Tom projeví podobný talent na maléry i zvláštní lásky, jako měl svého času Kefalín…“
(Lektor nakladatelství Mladá fronta)   

„Autor vládne slovem velmi dobře. Je to psáno inteligentně, plynně, na řadě míst skutečně vtipně. Má to dobrou kompozici – celkově i v rámci jednotlivých povídek/kapitol. Autor dobře ovládá umění zkratky. Popisy (včetně těch, jimiž ilustruje prostředí a dobový způsob života), jsou pozoruhodně detailní a všímavé. Je úžasné, jakou má autor paměť v případech, kde nemůže jít o fikci.“
(Mgr. Eva Struhovská, novinářka)   

„Knihu jsem přečetla jedním dechem. Je opravdu poutavá a strhující a některé kapitoly zaplňují nedostatky školského dějepisu. Kniha mě příjemně vtáhla do děje a také pobavila.“
(projektantka atomových elektráren, ÚJV Řež)   

(Z pořadu Českého rozhlasu)
„Politické a historické události v návaznosti na život obyčejných lidí – tak by se dala stručně popsat povídková kniha Jiřího Šmuclera, který se jinak zabývá např. jadernou fyzikou a atomovými elektrárnami. Přesto dokázal lehce poeticky, ale naprosto bez příkras popsat dobu mezi první republikou a Sametovou revolucí…“ (Pavlína Pelcová, ČRo Online)   

„Moc Vám děkuji za knihu. Chtěl bych Vás ujistit, že se o ní zmíním jak svým profesním kolegům, tak studentům. Už jenom proto, že v současné době knihu dočítám a považuji ji za dílko, jež klíčové okamžiky naší novodobé historie podává velice zdařile. Formou i obsahem.“
(Prof. češtiny gymnázia v Praze)   

Úryvky z knihy najdete na tomto webu v rubrice Zajímavosti.   

 Nakladatelství Regia, www.nakladatelstvi-regia.com, www.kosmas.cz, , www.knizniweb.cz, www.dobrovsky.cz   

 

 

    

    

2. Lexikon pojmů z oblasti energetiky (A až Z)

  

Organizátor Roku vědy 2010 v Německu vydal pro laickou veřejnost výkladový slovník důležitých pojmů ze světa energie. Česká verze je upravena a doplněna o nové údaje.  

A

Atom znamená latinsky nedělitelný, ale ve skutečnosti je tvořen třemi druhy elementárních částic a prázdným prostorem (99,9 % atomu je vakuum). V centru atomu se nachází jádro, ve kterém jsou soustředěny kladně nabité pozitrony a neutrální neutrony. Kolem jádra krouží záporně nabité elektrony. V jádru působí jaderné vazební síly, které zajišťují stabilitu jádra. Pokud vnikne do jádra jiná částice, tato stabilita je narušena a jádro se může rozštěpit. Složení jádra a počet elektronů určují vlastnosti atomu. Atomy se mohou slučovat v molekuly. Nejdůležitější atomy jsou atomy uhlíku, fosforu, kyslíku, síry a vodíku. Nejznámější molekuly jsou oxid uhličitý a voda.  

B

Pojem biomasa se používá vesměs pro všechny živočišné nebo rostlinné látky, ze kterých se dá získat energie. Existují rozdílné technické postupy, jak z řepky, cukrovky, dřevěného odpadu, obilí, močůvky, ale i řas vyrobit pohonné hmoty, teplo nebo elektrický proud. Důležitým posláním pro výzkum je tyto postupy stále zdokonalovat. Biomasa jako doposud jediná z obnovitelných energií může produkovat jak elektrický proud nebo teplo, tak i pohánět vozidla. Pro vědce je biomasa jakási akumulovaná sluneční energie. Proč? Protože rostliny a nakonec i živočichové existují a rostou díky sluneční energii.  

C

CO2 představuje chemický vzorec pro oxid uhličitý. Oxid uhličitý je neviditelný, bez zápachu a při nízkých koncentracích neškodlivý plyn, který je normálně obsažen ve vzduchu, byť v mizivém množství. Oxid uhličitý je dokonce velmi důležitý proto, že díky jemu život na zemi vůbec existuje. Působí zejména jako přirozený skleníkový plyn a stará se o to, že na povrchu země panuje životu přijatelná teplota. Protože už dobrých 200 let je spalováním fosilních paliv v atmosféře více oxidu uhličitého než příroda předvídala, je skleníkový efekt nepřirozeně větší. Následkem toho dochází ke klimatickým změnám.  

D

Nepříjemnosti, které může lidem způsobit světelná show během prohýřené noci na dikotéce, jsou nesrovnatelné s jistým světelným efektem při provozu větrné elektrárny. Jako diskoefekt (stroboskopický efekt) jsou označovány záblesky, které je možné spatřit na listech vrtule větrné elektrárny následkem odrazu slunce na otáčejících se lopatkách. Jejich povrch jiskří neobvyklým světlem nepříjemným jak pro lidi tak i pro zvířata, kdy může dojít až k oslepnutí. U nových zařízeních jsou listy rotoru opatřeny matovým lakem. Tím je zabráněno diskoefektu.  

E

Výraz emise pochází z latinského slova „emittere”a znamená „rozeslat“. V ekologii emise představují všechny škodliviny z provozu vozidel, elektráren a dalších zařízeních, které zatěžují životní prostředí. Jsou to odpadní vody, výfukové plyny a různé odpadové hmoty. Vedle látek, které jsou jedovaté nebo zdraví škodlivé, patří mezi škodlivé látky také tzv. skleníkové plyny, jako např. oxid uhlíku nebo methan. Ti vyvolávají skleníkový efekt a urychlují klimatické změny.  

   

F

Uhlí, ropu a zemní plyn můžeme zařadit pod pojem fosilní palivo. Fosilní zdroje energie jsou vlastně jacísi prapředci dnešní biomasy, které vznikly přeměnou odumřelých rostlin a těl za nepřístupu vzduchu v době pravěku.  

Uhlíje složeno hlavně z uhlíku, vodíku a kyslíku. Druhy uhlí od nejméně kvalitního po nejkvalitnější: antracit, hnědé uhlí (k výrobě tepla a elektřiny), černé uhlí (vysoká hustota, chemický průmysl), antracit (k výrobě chemikálíí).  

Ropaalias nafta nebo černé zlato je směs uhlovodíků – jmenovitě uhlíku, vodíku, kyslíku, síry a dusíku. Vyskytuje se společně se zemním plynem, který se v ropných vrtech stává svým tlakem hnací silou.  

Zemní plynje přírodní hořlavý plyn. Obsahuje methan (90 %) a nepatrné množství ethanu, propanu, butanu, dusíku a oxidu uličitého (CO2). Právě malé množství CO2 z něj dělá ekologické palivo.   

Množství fosilního paliva je omezené a proto se výzkum zaměřuje na jiné zdroje energie.  

   

G

Globální výstražný systém (GWP) sděluje, které skleníkové plyny celosvětově působí na změnu klimatu. Normálně se část slunečního světla odráží od povrchu země zpět do vesmíru. Skleníkové plyny zachycují část této energii, která pak ohřívá atmosféru. Systém GWP sděluje, jak velký je skleníkový efekt určité látky ve srovnání k oxidem uhlíku (CO2) – nejznámějšího skleníkového prvku. Metan má například hodnotu GWP 21. To znamená, že stejné množství metanu má 21 x větší vliv na zvýšení teploty než CO2.  

H

H2 je chemické označení pro vodík. Vodík je nejlehčí a nejjednodušší plynný prvek tvořící převážnou část hmoty ve vesmíru. Je nadějí lidstva jako budoucí zdroj energie. Spalováním vodíku se totiž nepatrně nebo vůbec neznečištuje životní prostředí. Zjednodušeně řečeno hořením vodíku (s kyslíkem) vzniká voda, ze které se v principu dá opět získat vodík. Nedá se tudíž ztratit a je trvale pohotovým zdrojem energie. Například vodík je alternativním palivem pro pohon vozidel. Jaderné reaktory IV. generace – rychlé (množivé) – budou produkovat vodík pro druhotné použití.  

 I

Jako imise jsou označovány různé rušivé vlivy, které na člověka, zvířata a rostliny, ve vodě, v atmosféře ba dokonce na věci působí. Je to zejména plyn, zápach, pára, teplo, hluk ev. zemětřesení a další. Imise jsou následkem emisí. Mohou se kumulovat v půdě, vodě či organizmech. Měřenou veličinou imise je koncentrace škodlivin. Příklady těch nejznámějších imisních škodlivin jsou jemný prach, hluk, radiační dávky, těžké kovy nebo silné umělé osvětlení.  

 J

Joule je od roku 1978 mezinárodní měrnou jednotkou pro energii. Jmenovcem je anglický přírodovědec James Prescott Joule (1818-1889). On vyzkoumal, do jaké míry se voda ohřeje mícháním. Joule najdeme také na potravinových sáčkách jako energetickou hodnotu potravin, kde se ještě někde používá staré označení kilokalorie. Např. Jedna sklenice mléka obsahuje 130 kilokalorií – to odpovídá 544 kilojoulu. Definice říká: jedna kalorie je množství energie, které dokáže zvýšit teplotu 1 gramu vody ze 14,5 °C  na 15,5  C.  

   

K

Ochrana klimatu je všechno to, co lidé, instituce nebo vlády podnikají proti oteplování atmosféry a tím proti klimatickým změnám. Středem pozornosti stojí snaha omezit vypouštění skleníkových plynů do atmosféry. To, aby se klima celosvětově změnilo, zintenzivnily státy a mezinárodní společenství ochranu klimatu a stanovily určité regule. Příkladem důležitých dokumentů v tomto smyslu je rámcová konvence o klimatu s roku 1992, kyotský protokol z roku 1997 a nedávná konference OSN v Kodani v roce 2009.  

   

M

Metan je netoxický plyn bez barvy a zápachu. Je zápalný a lehčí než vzduch. Vzniká rozkladem organických látek, je obsažen v zemním plynu a rozpuštěn v ropě. Volně se vyskytuje v přírodě v bahnité půdě, v rýžovištích, v dolech a vzniká také – v žaludku krav zejména ve velkých kravínech. Jediná kráva vyprodukuje za den 235 litrů plynného metanu. Metan považovaný za skleníkový plyn není jen škodlivý. Kvůli jeho dobré hořlavosti je používán jako palivo pro pohon vozidel. Je vhodný pro dlouhodobé skladování. V chemickém průmyslu se používá především k výrobě oxidu uhličitého spalováním se vzduchem (k výrobě plnidla a barviva v gumárenském průmyslu).  

N

Nutzungsgrad (Koeficient využitelnosti)  

Koeficient využitelnosti je základním ukazatelem efektivity energetického zdroje. Udává, nakolik je využíván instalovaný výkon energetického zdroje. Oproti účinnosti, která je stanovena pro určitý režim, je koeficient využitelnosti veličinou pro déle sledované období. Příklad – kotel na olej má účinnost 85 % – tolik se dá získat tepla z topného oleje, když běží na plné obrátky. V reálném provozu ale kotel za celou zimu dosáhne využitelnosti jen 60%, protože – ráno je ještě studený, během dne udržuje poloviční teplotu a až teprve večer je plně v provozu.  

O

Ökobilanz (Ekologická bilance)  

Ekologická bilance udává jak určitý výrobek působí na životní prostředí od svého vzniku po jeho odstranění. Stanoví, odkud např. potřebné suroviny pochází, jak zatíží při výrobě okolí, kolik energie se spotřebuje na výrobu produktu a jak vzniklé odpady působí na životní prostředí. Ekologická bilance slouží jako objektivní údaj pro srovnávání různých produktů.  

P

Přílivo-odlivová energie  

Nejen silný příliv a odliv, ale i mořský příboj mohou být pohonem pro turbiny vyrábějící elektrický proud. Původcem mořského přílivu a odlivu je přitažlivost Měsíce a Slunce spolu se zemskou rotací. Nejstarší přílivo/odlivová elektrárna stojí od roku 1968 na severním pobřeží francouzské Bretaně. Elektrárna je vybavena 24 reverzními turbínami, které pracují jak při přílivu tak i odlivu. Dodává ročně 600 milionů kWh elektrické energie a je schopna zásobovat energií středně velké město. Mořský příboj svými nárazy na pobřeží vyvolává velmi silné otřesy a může působit jako píst – nasává a vytlačuje vzduch, který lze využít k pohonu turbíny. Na světě funguje několik příbojových elektráren, např. ve Francii nebo Japonsku. Energie mořského přílivu, odlivu a příboje patří mezi obnovitelné energie.  

P

Elektrický proud vznikne, když se nosič náboje přesněji řečeno elektron pohybuje ve voditelném materiálu určitým směrem. Zdrojem proudu je přebytek elektronů na záporném pólu a nedostatek elektronů na kladném pólu. Lze si to zhruba představit tak, že plnou nádobu s vodou propojíme hadičkou s prázdnou nádobou, kdy voda bude proudit hadičkou až do vyrovnání hladin. Proud v běžných elektrických rozvodech může být stejnosměrný a střídavý. Tok stejnosměrného proudu jde od kladného pólu zdroje přes spotřebič k zápornému pólu zdroje. Tento dohodnutý směr je opačný ke skutečnému směru toku elektronů v pevných vodičích. Směr toku střídavého proudu se v čase cyklicky mění. Definice říká, že „elektrický proud je roven celkovému množství elektrického náboje, které projde průřezem vodiče za jednotku času.“Jednotkou elektrického proudu je 1 ampér.  

R

Regenerační neboli obnovitelné zdroje energie nám příroda stále dává k dispozici a jsou prakticky nevyčerpatelné. Přísně vzato za obnovitelnou energii lze považovat jen sluneční energii, teplo zemského nitra a setrvačnost soustavy Země-Měsíc. Lidstvo je čerpá ve formě např. slunečního záření, energie přílivu, geotermální energie, větrné energie, vodní energie, biomasy a dalších energií. Definice obnovitelného zdroje podle českého zákona o životním prostředí říká: „Obnovitelné přírodní zdroje mají schopnost se při postupném spotřebovávání částečně nebo úplně obnovovat, a to samy nebo za přispění člověka.“  

   

S

Přirozený skleníkový efekt je pro život na zemi požehnáním. Určité plyny se totiž v atmosféře starají o to, že propouští (krátkovlnné) sluneční záření, ale tepelné záření o větších vlnových délkách zpětně vyzařované z povrchu planety účinně absorbují a brání tak jeho okamžitému úniku do kosmického prostoru. Díky tomu se na povrchu země udržuje průměrná teplota + 15 °C. Bez tohoto efektu, který můžeme přirovnat zahradnímu skleníku, by panoval na zemi životu nepřijatelný mráz minus 18 °C. Nápomocná tomuto efektu je v negativním smyslu tvorba uměle vzniklých plynů (např. oxidu uhlíku a methanu) činností člověka v posledních 200 letech, a to spalováním fosilních paliv, kácením lesů a globálními změnami krajiny. Tento někdy nazývaný antropogenní skleníkový efekt způsobuje zvyšování teploty povrchu země a v konečném důsledku může ohrozit život na zemi.  

Ú

Účinnost  

Při téměř každé přeměně energie dochází ke ztrátám, kdy určitá část energie není využita ke svému účelu. Přeměna energie na neužitečné druhy může nastat např. následkem tření, kdy se mechanická energie mění na tepelnou, přestupem tepla ve výměnících a pod. Při výrobě elektrické energie v jaderné elektrárně je např. tepelný výkon reaktoru 3000 MW, ale do sítě jde jen 1000 MW el. Při spalování oleje v kotli na výrobu topné vody nejsou teplé jen radiátory, ale i kotel a potrubní trasy. U fotovoltaiky (slunce-síť) je max. využití sluneční energie z jedné třetiny. Energetická účinnost je tedy podíl využité energie k vložené energii. Výsledkem je číslo menší než 1 (v opačném případě bychom mluvili o tzv. Perpetuum mobile). Účinnost se proto uvádí v procentech. Na rozdíl od energetické využitelnosti je energetická účinnost stanovena pro určitý krátký časový interval.  

U

Uran je radioaktivní těžký kov nacházející se v přírodě v různých rudách (nejznámější je smolinec) ovšem jen v nízkých koncentracích 0,04 – 3 %. Vyskytuje se jako směs izotopů uranu 238 (99,276 %), uranu 235 (0,718 %) a nepatrného množství uranu 234. Radioaktivní znamená, že atomové jádro uranu není stabilní, ale že se časem mění a vydává záření. Radioaktivitu objevil náhodně v roce 1896 francouzský vědec Antonie Henry Becquerel, když nechal ležet uranovou rudu v blízkosti dobře zabalené fotografické desky, která přesto byla rudou exponovaná. Prvek byl pojmenován podle tehdy nově objevené planety Uran, která dostala jméno podle boha dle řecké mytologie. Uran patří dnes mezi významné nosiče primární energie, protože jeho izotop uranu 235 je štěpitelný a při štěpení uvolňuje velkou energii. V minulosti se uran těžil v Jáchymově, v Příbrami a dosud se těží u Žďáru nad Sázavou (povoleno do roku 2012). Z hlediska zátěže životního prostředí je nutno uvažovat s jeho přítomností v mořské vodě (v koncentraci kolem 3,3 mikrogramů na litr) a v uhlí. Pro využití uranu jako jaderného paliva je nutné zvýšit koncentraci izotopu uranu 235 z 0,72 % na cca 3 %. V jaderné bombě dosahuje koncentrace štěpitelného izotopu přes 95 %.  

V

 Výkon je fyzikální veličina, která udává množství práce nebo energie (příkon) v určitém čase. Obvykle charakterizuje množství práce či energie za jednotku času. Výkon je udáván v jednotkách Watt. Jméno je odvozeno od skotského vynálezce James Watt (1736-1819). Wat byl mechanikem a působil na univerzitě v Glasgow. Mimo jiné vynalezl také parní stroj a kopírovací lis.  

Z

Atomový zákon vymezuje:  

• způsob využívání jaderné energie a ionizujícího záření,
• systém ochrany osob a životního prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření,
• povinnosti při přípravě a provádění zásahů vedoucích ke snížení přírodního ozáření a ozáření v důsledku radiačních nehod,
• zvláštní požadavky pro zajištění občanskoprávní odpovědnosti za škody v případě jaderných škod,
• podmínky zajištění bezpečného nakládání s radioaktivními odpady,
• výkon státní správy a dozoru při využívání jaderné energie, při činnostech vedoucích k ozáření a nad jadernými položkami.

Poznámka: V ČR vykonává  státní správu a dozor při využívání jaderné energie a ionizujícího záření v oblasti radiační ochrany Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). V mezinárodním měřítku dohlíží a stanovuje pravidla pro mírové využívání jaderné energie Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE, International Atomic Energy Agency, IAEA). Je rovněž orgánem zodpovědným za kontrolu dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.