EXPO 2010 v Šanghaji – 4. část (pavilon USA)
Pavilon USA je gigantická ocelově šedá konstrukce připomínající orla, který vítá návštěvníky roztaženými křídly. Pavilon se prezentuje dynamickými a emotivními návrhy, které představují 4 základní témata: udržitelná společnost, kolektivní spolupráce, zdraví a duše člověka toužící po úspěchu.
Výstava vypráví příběh o americkém smyslu pro úspornost, inovaci a budování společnosti v multidimenzionálním a hi-tech provedení. Prezentuje USA jako místo nepřeberných možností, kam lidé přichází, aby změnili svou společnost k lepšímu.
Poselství pavilonu
Základním tématem pavilonu je výzva ke společné cestě vpřed. S ohledem na téma výstavy „Lepší město, lepší život“ představuje ochranu životního prostředí v trvale udržitelné společnosti, zajištění zdravého životního stylu a využívání technologií k zlepšení života lidí. Pavilon ukazuje to nejlepšího z amerického businessu, výroby a kultury, a projekty podporující přátelství mezi americkým a čínským lidem.
Zlatý hřeb pavilonu
Je to vizuální filmová alegorie beze slov ve třech sekcích:
První sekce „Duch Ameriky“ je výzvou ke spolupráci a oslavou svobody.
Druhá sekce “Zahrada” je příběhem desetileté dívky, která si představuje, jak přemění spolu se svými sousedy prázdný stavební prostor na městskou oázu. Tato vizuální němá alegorie obsahuje spoustu počítačových a 4-D efektů jako například vibrující sedadla, mlžný opar a četné světelné efekty. Dívčina vášeň a odhodlání inspirovaly její sousedy ke společné práci s cílem vybudovat úžasné místo pro život, vyzařující optimismus, inovaci a spolupráci.
Třetí sekce “ Možnosti a inovace” seznámí návštěvníka s využitím nových technologií k dosažení snesitelnějšího života ve společnosti.
Vedle denně probíhající venkovní show „Dance-America!” probíhá v pavilonu USA řada představení včetně jazzu, popové, moderní i klasické hudby, vystoupení univerzitních pochodových kapel, divadelních a tanečních představení a zdravic partnerských amerických měst a států.
Zajímavosti
Pavilon USA, který se prezentuje jako vzdušná futuristická budova a jako jeden z nejlepších amerických „zelených“ návrhů, není tak pompézní jako některé národní pavilony. Měl by návštěvníky upoutat svou technologií a použitým stavebním materiálem. Vzhledem k ekonomickým problémům a otázkám životního prostředí, které jsou aktuální na celém světě, zdá se tento přístup být chytrým a správným.
Která témata se zde představují?
Nové stavební materiály a postupy jsoucí v souladu s ochranou přírody, technologie pro udržitelný stav zemědělství, otázka čistá energie, budoucnost zdravotní péče a telekomunikací.
Na střešní zahradě, kde se pěstuje ovoce a zelenina pro VIP restauraci, najde návštěvník různé vymoženosti:
- způsob recyklace a čištění vody v rákosovém řečišti
- zaclonění prostoru nad vchodem vzdušnou folií ETFE (Ethylene Tetrafluoroethylene, což je stavební polymer budoucnosti) obsahující v sobě tenkovrstevné foto-voltaické solární buňky
- klimatizovaný palouk, prostor s vodní mlhou, vodopády a bazén ochlazující okolí
- střešní terasu poskytující přirozené prostředí pro ptactvo, a přecházející plynule v bohatou vegetaci, pokrývající zdi budovy
- průhledné solární panely mající zároveň zastiňující funkci.
Diskuze.
(Americký reportér Stephan Larose )
„Za etický problém lze považovat situaci, kdy se Hillary Clinton objevila na obrazovce v pavilonu zaměřeném na „základní americké hodnoty” a ve svém projevu nezmínila demokracii. Je pochopitelné, že se rozhodla nemluvit o demokracii v Číně, ale pak neměla mluvit ani o základních amerických hodnotách. A pokud mluvit o demokracii jako o základní americké hodnotě, pak o ní mluvit právě v Čině.“
(Budovatelé pavilonu USA při otevření výstavy)
„Nechť jsou pochybovači a odpůrci projektu pavilonu USA zticha. Alespoň pro tuto slavnostní chvíli. Americký Expo tým představuje nejmodernější projekt a nám je ctí umožnit vám do něj nahlédnout. Pokud všechno půjde hladce, bude to pro vás docela dobrá podívaná…
Tak co, mohou Američané začít bouchat kalifornské šampaňské na úspěch výstavy?
(Zdroj: http://en.expo2010.cn/c/en_gj_tpl_38.htm)
*
Fejeton
Exilový spisovatel a cestovatel Ota ULČ (jeho manželka je čínské národnosti ) napsal o vztahu USA-Čína (pokračování fejetonu z předchozího dílu):
Amerika si dělá starosti kvůli Číně – bohatnoucí, stále silnější, leč též stále autoritářské, nepropadající údajné přitažlivosti demokratického způsobu života. Čína je největším věřitelem Ameriky, držitelem jejích vládních dlužních úpisů v kolosální výši 800 miliard dolarů, což vlastně znamená mít moc nad životem a smrtí americké ekonomie.
Rozsah čínské ekonomie je ale stále menší než je pouhá jedna třetina ekonomie americké a v porovnání výkonu dle GDP (Gross Domestic Product) per capita Čína dosahuje pouze 14 procent toho amerického. Kdyby se dluhopisů náhle zbavila, vypukla by při nejmenším obdoba nové studené války. Čína je ale stále značně pozadu, když měřeno všemožnými metry jako jsou například vynalézavost, inovace a schopnost je bez zbytečných průtahů využít.
Ideologie už definitivně přestala být překážkou racionálnímu pokroku. Jejím skonem ovšem došlo k vakuu, ohrožujícím legitimitu režimu. Takže vakuum zaplnil patriotismus, vlastenectví, s transformací komunistů v nacionalisty. Číně se již dostává nelichotivého označení New Prussia. Nedávná historie nás ale poučila o případně zkázonosném dopadu takových sklonů.
Nacionalismus čínských vládnoucích kruhů za poslední aspoň dva roky zřetelně přitvrdil. Posílila podezíravost vůči snad všem americkým záměrům, trpkost, zatvrzelost, rivalita, zásadně dávat přednost competition před collaboration. Čína si dosud nezvykla akceptovat princip reciprocity závazků, práv a povinností. Jednosměrné celní bariéry by jí docela dobře vyhovovaly a na neochotu druhé strany je akceptovat nezřídka reagují s rozhořčením. Baží po uznání statusu velmoci, ale bez ochoty nést náklady, které taková role vyžaduje.
Hu Jingtao, v současné době nejmocnější politický činitel v zemi, se v roce 2012 vzdá své funkce ve straně a v následujícím roce 2013 přestane být prezidentem.
V roce 2010 se bude připravovat nový pětiletý plán – „pětiletka“, to slovo jsme už dlouho neslyšeli. Ta předchozí pětiletka měla v plánu docílit zdvojnásobení GDP a tento gigantický úkol se podařilo splnit hodně před termínem. Dosažené vylepšení životní úrovně jako záruka legitimity režimu a vlády jedné strany.
Vzdor takovým úspěchům, v počínání a slovech reprezentantů režimu lze postřehnout nejednu jejich starost. Regionální nepokoje, přerůstající v násilné střety s vládní mocí ve dvou oblastech – Tibetu a Xinjiangu. Teď v roce 2010 si leckdo připomene šedesáté výročí čínské invaze do Tibetu.
(pokračování příště)
You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.











