Jaderné novinky – 8/2011
Francouzi vyprojektovali podmořský jaderný blok s reaktorem Flexblue, který hodlají postavit a uvést do provozu do r. 2017. Ocelový válec o délce kolem 100 a průměru 15 metrů bude spuštěn na mořské dno do hloubky sto metrů nedaleko střediska francouzského vojenského námořnictva u normandského Cherbourgu.
Podmořská stavba využívá zkušeností získaných z projektování, stavby a údržby francouzských ponorek i povrchových vojenských plavidel. Elektrický výkon bloku se bude pohybovat mezi 50 a 250 megawatty. Toto unikátní řešení neohrozí ani teroristické útoky ani pád dopravního letadla či zemětřesení nebo vlna tsunami. Prezentace projektu – zde
Rusko
Námořní bezúdržbové jaderné elektrárny testuje také Rusko. V petrohradském Baltském závodě spustili na vodu první speciální plavidlo se dvěma jadernými reaktory o výkonu 35 MW. Do roku 2015 hodlá Rosatom postavit sedm takových elektráren určených i na odsolování mořské vody.
Čína
V Institutu jaderné energie (CIEA) připojili v červenci k energetické síti první čínský experimentální rychlý reaktor. Elektrický výkon bloku je pouhých 20 MWe. Reaktor používá k chlazení a přenosu tepelné energie 260 tun tekutého sodíku. Jeho tepelná vodivost je 100krát lepší než má voda používaná k přenosu energie a chlazení v současných typech reaktorů.
Reaktor byl vybudován s pomocí ruských vědeckých organizací. Jaderný blok byl připojen k síti zatím s výkonem odpovídajícím 40 procentům její kapacity. Dalším krokem bude zvýšení výkonu až na 100 %.
USA
Koncem letošního roku začne americká energetická společnost Southern Company stavět nové jaderné bloky. Jedná se o 3. a 4. blok jaderné elektrárny u Waynesboro ve státě Georgia. Nové jaderné bloky budou vybaveny reaktory AP1000 společnosti Westinghouse. Předpokládá se, že na stavbě bude pracovat až 3500 pracovníků různých profesí.
Prezentace AP 1000 - zde.
USA
Speciální pracovní komisi na zajištění a využití poznatků z havárie v japonské Fukushimě ve své zprávě navrhla zlepšení pro celou řadu iniciačních událostí od ztráty vnějšího napájení, přes zemětřesení, záplavy, bazény pro skladování vyhořelého paliva, odvod vodíku až po havarijní přípravu. Komise mimo jiné dospěla také k názoru, že posloupnost událostí jako ve Fukushimě je v USA nepravděpodobná, nicméně události zahrnující poškození aktivní zony a nekontrolovatelný únik radioaktivity do životního prostředí jsou za jakékoliv situace neakceptovatelné.
Zdroj: Česká nukleární společnost, NucNet
Cestopisné články autora - zde
You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0 feed. You can leave a response, or trackback from your own site.


jeden z dalších vizionářských článků, jehož cíle se v budoucnu z 99 procent nenaplní
Francie – kdo to poté z těch hlubin vyzvedne a dekontaminuje? Nebo to tam zůstane už navždy…
Rusko – tento projekt se potýká už od začátku s nesouhlasem snad všech jaderných velmocí. Plující jaderné lodě ať již po ruských veletocích nebo světových mořích je dalším příkladem časované bomby.
Čína – variace na první pokusné reaktory padesátých let, které ukázaly své např. v bloku A1 Jaslovských Bohunic.
USA1 – pozemní jaderné elektrárny jsou v dnešní době přežitkem, nicméně jejich fungování je pro energetický systém nadále potřebné
USA2 – jaderné public relations, nekontrolovatelný únik Ra? Radia?
Gabste3…
Wonderful blog post, saw on…