Jaderné novinky – 9/2011

Obyvatelé prefektury Fukušima se zamilovali do slunečnic. Žluté květiny prý přináší radost a psychickou vzpruhu smutným Japoncům. Na popud duchovních  buddhistického kláštera Džoendži vznikají celé lány slunečnic zejména v okolí jaderné elektrárny Fukušima.  

Autor: Jon Sullivan, Wikipedie

Každého napadne paralela s Van Goghovými Slunečnicemi.  Také ten byl uchvácen citrónovou žlutí slunečnic.  Namaloval jich celou sérii. Žluté tóny slunečnic na jeho obrazech působí jako světelný zdroj – na obraze doslova svítí. Více o umělci – zde  

Praktický význam pěstování slunečnic však spočívá v něčem jiném. Podle vědců z  Ústavu genetiky a biotechnologií rostlin ze Slovenské akademie věd mnohé rostliny mají schopnost přijímat a akumulovat radionuklidy z půdy.  Rostliny přijímají svým kořenovým systémem živiny potřebné pro jejich růst. Současně s živinami ale vytahují ze země také radioaktivní izotopy a další kontaminanty půdy, jako těžké kovy, které tak do rostlinných pletiv přecházejí. Nicméně se nabízí nerudovská otázka – kam pak s rostlinami?  

Irán  

První blok JE Bushehr v Iránu byl připojen do rozvodné sítě. Za zmínku stojí, že výstavba JE započala před 37 lety. Tehdy byl hlavním dodavatelem technologie firma Siemens. V roce 1980  se Německo připojilo k embargu USA na dodávky zařízení do Iránu a práce na výstavbě JE byly zastaveny. Později bylo dohodnuto, že elektrárnu dokončí ruský Atomstrojexport.  

Počátek výstavby JE Bushehr (Siemens), zdroj: Wikipedie

Vzpomínám si, že v polovině devadesátých let, kdy iniciativu  na dobudování JE Bushehr převzalo Rusko,  bylo rušno i na jednom  českém pracovišti zaměřeném na projekty JE. Formovala se skupina projektantů na dlouhodobou stáž v Iránu na doprojektování jaderné elektrárny v Bushehru ve spolupráci s ruskou stranou. Projektanti zvažovali zdravotní rizika tropického klimatu, omezení společenského života v islámském prostředí a možnosti skýtající atraktivní oblast perského zálivu. Vybraní atomoví specialisté se však exotické služební cesty nedočkali. Vládním nařízením přistoupila Česká republika k embargu mezinárodního společenství na dodávky jaderných technologií do Iránu.  

Argentina   

V Argentině se nadále budují nové jaderné elektrárny a prodlužuje se životnost těch dosavadních. Firma  Candu Energy umožní prodloužit životnost stávajícího reaktoru Candu  o 30 let. V provozu je ještě (od r. 1974) JE Atucha I od firmy Siemens. Třetí reaktor Atucha II bude uveden do provozu ještě v tomto roce. O novou zakázku na stavbu jaderného bloku Atucha III  se uchází kanadská AECL, francouzská Arevy, ruský Atomstrojexportu, americký Westinghouse a překvapivě i čínská CNNC. 
  

Německo  

Odstavení JE v Německu znamená odložení dekarbonizace německé energetiky (snižování oxidu uhličitého CO₂ ) o deset let a zvýšení cen elektřiny každé domácnosti nejen v Německu, ale v celém EU. Německá vláda chce zvýšit do roku 2020 výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů na 35 %. To však nepokryje předpokládanou spotřebu a nedostatek energie bude nutno krýt výrobou v uhelných elektrárnách.  

Zdroj: Česká  nukleární společnost, NucNet  

Perlička z Česka  

Zlepšovatelé H.O. a J.Š. prohráli soudní spor s ČEZ, a.s. o finanční náhradu za zlepšovací návrh (ZN) na doplnění veledůležitého bezpečnostního (tzv. odlehčovacího ) systému na JE Temelín. Jejich návrh byl sice v průběhu výstavby JETE řádně zaregistrován na ČEZ ETE, ale smlouva na využití ZN nebyla uzavřena. Přesto byl o tři roky později identický systém na JETE realizován (na žádost ČEZ ETE) aniž by byla uzavřena smlouva s autory návrhu.  ČEZ z tohoto sporu vyklouzl s odůvodněním, že realizace ZN  byla tehdy v kompetenci dodavatele stavby. A tak právo  duševního vlastnictví zase jednou dostalo na frak.  Alespoň mohli autorům ZN poděkovat. Prostě nevděk vládne světem. 

Popis předmětného odlehčovacího systému najdete v seriálu o bezpečnostních systémech – zde.  

Cestopisné články autora - zde