Organizátor Roku vědy 2010 v Německu vydal pro laickou veřejnost výkladový slovník důležitých pojmů ze světa energie. Česká verze je upravena a doplněna o nové údaje.

F

Uhlí, ropu a zemní plyn můžeme zařadit pod pojem fosilní palivo. Fosilní zdroje energie jsou  vlastně jacísi prapředci dnešní biomasy, které vznikly přeměnou odumřelých rostlin a těl za nepřístupu vzduchu v době pravěku.

Uhlí je složeno hlavně z uhlíku, vodíku a kyslíku. Druhy uhlí od nejméně kvalitního po nejkvalitnější: antracit, hnědé uhlí (k výrobě tepla a elektřiny), černé uhlí (vysoká hustota, chemický průmysl), antracit (k výrobě chemikálíí).

Ropa alias nafta nebo černé zlato je směs uhlovodíků – jmenovitě uhlíku, vodíku, kyslíku, síry a dusíku. Vyskytuje se společně se zemním plynem, který se v ropných vrtech stává svým tlakem hnací silou.

Zemní plyn je přírodní hořlavý plyn. Obsahuje methan (90 %) a nepatrné množství ethanu, propanu, butanu, dusíku a oxidu uličitého (CO2). Právě malé množství CO2 z něj dělá ekologické palivo.

Množství fosilního paliva je omezené a proto se výzkum zaměřuje na jiné zdroje energie.

G

Globální výstražný systém (GWP) sděluje, které skleníkové plyny celosvětově působí na změnu klimatu. Normálně se část slunečního světla odráží od povrchu země zpět do vesmíru. Skleníkové plyny zachycují část této energii, která pak ohřívá atmosféru. Systém GWP sděluje, jak velký je skleníkový efekt určité látky ve srovnání k oxidem uhlíku (CO2) – nejznámějšího skleníkového prvku. Metan má například hodnotu GWP 21. To znamená, že stejné množství metanu má 21 x větší vliv na zvýšení teploty než CO2.

H

H2 je chemické označení pro vodík. Vodík je nejlehčí a nejjednodušší plynný prvek tvořící převážnou část hmoty ve vesmíru. Je nadějí lidstva jako budoucí zdroj energie. Spalováním vodíku se  totiž nepatrně nebo vůbec neznečištuje životní prostředí. Zjednodušeně řečeno hořením vodíku (s kyslíkem) vzniká voda, ze které se v principu dá opět získat vodík. Nedá se tudíž ztratit a je trvale pohotovým zdrojem energie. Například vodík je alternativním palivem pro pohon vozidel. Jaderné reaktory IV. generace – rychlé (množivé) –  budou produkovat vodík pro druhotné použití.

I

Jako imise jsou označovány různé rušivé vlivy, které na člověka, zvířata a rostliny, ve vodě, v atmosféře ba dokonce na věci působí. Je to zejména plyn, zápach, pára, teplo, hluk ev.  zemětřesení a další.  Imise jsou následkem emisí. Mohou se kumulovat v půdě, vodě či organizmech. Měřenou veličinou imise je koncentrace škodlivin. Příklady těch nejznámějších  imisních škodlivin jsou jemný prach, hluk, radiační dávky, těžké kovy nebo silné umělé osvětlení.

J

Joule je od roku 1978 mezinárodní měrnou jednotkou pro energii. Jmenovcem je anglický přírodovědec James Prescott Joule (1818-1889). On vyzkoumal, do jaké míry se voda ohřeje mícháním. Joule najdeme také na  potravinových sáčkách jako energetickou hodnotu potravin,  kde se ještě někde používá staré označení kilokalorie. Např. Jedna sklenice mléka obsahuje 130 kilokalorií – to odpovídá 544 kilojoulu. Definice říká: jedna kalorie je množství  energie, které dokáže zvýšit teplotu 1 gramu  vody ze 14,5  °C  na 15,5 °C.

(pokračování příští týden)