<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Jaderná Energetika &#187; Aktuality</title>
	<atom:link href="http://www.jadernaenergetika.cz/rubrika/aktuality/feed" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://www.jadernaenergetika.cz</link>
	<description>Vše o jaderné energii.</description>
	<lastBuildDate>Sat, 28 Jan 2012 10:42:41 +0000</lastBuildDate>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>http://wordpress.org/?v=3.0.4</generator>
		<item>
		<title>Profil společnosti AREVA – účastníka tendru na dostavbu JETE</title>
		<link>http://www.jadernaenergetika.cz/profil-spolecnosti-areva-%e2%80%93-ucastnika-tendru-na-dostavbu-jete.html</link>
		<comments>http://www.jadernaenergetika.cz/profil-spolecnosti-areva-%e2%80%93-ucastnika-tendru-na-dostavbu-jete.html#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 26 Jan 2012 15:12:28 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Jiří Šmucler</dc:creator>
				<category><![CDATA[Aktuality]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.jadernaenergetika.cz/?p=961</guid>
		<description><![CDATA[AREVA je univerzální dodavatel energetických zařízení - jaderných i obnovitelných.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><span style="color: #333399;">Bez nadsázky se dá AREVA označit za univerzálního dodavatele energetických zařízení. Tedy nejen jaderných, ale i obnovitelných.  Svou činností pokrývá celý jaderně-palivový cyklus od těžby uranu po stavbu jaderných elektráren na klíč. V oblasti obnovitelné energie se zaměřuje na pobřežní větrné elektrárny, solární energii, biomasu a produkci vodíku. Je také dodavatelem reaktorů pro francouzskou jadernou ponorku Barracuda.</span></p>
<div id="attachment_962" class="wp-caption aligncenter" style="width: 310px"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2012/01/100_8265.jpg"><img class="size-medium wp-image-962" title="100_8265" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2012/01/100_8265-300x225.jpg" alt="" width="300" height="225" /></a><p class="wp-caption-text">La Defénse v Paříži - sídlo energetických společností</p></div>
<p>Společnost vznikla v roce 2001 fúzí tří energetických firem – Framatom (konstrukce, výroba, marketing JE), Cogema (těžba a přepracování jaderného paliva) a Technicatom (jaderné ponorky). Bez zajímavosti není, že u zrodu Framatomu v 50. letech stál americký Westinghouse. Areva je z 90%  ve vlastnictví francouzského státu.</p>
<p>V posledních letech zaznamenala AREVA úspěchy i potíže. Nesporným úspěchem je schválení nového jaderného bloku  EPR jaderným dozorem ve Velké Británii,  které umožní stavět JE s tímto typem reaktoru v lokalitě Hinkley Point v Somersetu. Uspokojivě probíhá také obchod s Čínou, kde AREVA navýšila dodávku jaderných komponent (převážně jaderného paliva) v r. 2011 o 60 %. Úspěšně se také realizuje desetiletý kontrakt s jihokorejskou obchodní společností na obohacování uranu. Ohledně zdroje jaderného paliva AREVA dobře zainvestovala v Nigeru, kde vlastní dva uranové doly.</p>
<p>Jisté potíže v oblasti marketingu vedly AREVU k vytvoření strategického pětiletého plánu, snížení provozních nákladů a k výměně vedení společnosti. Ztráty společnosti byly částečně zaviněny „rozvodem“ s firmou Siemens, zrušením některých zakázek po havárii JE Fukušima, prudkým snížením hodnoty uranu a překročením plánovaných nákladů a doby výstavby JE Olkiluoto 3 ve Finsku. Přesto firma věří, že utlumení jaderné energetiky v některých zemích světa je jen dočasné a připravuje v příštích pěti letech udat 10 jaderných bloků s pokrokovým reaktorem EPR.</p>
<p>Setkání našeho premiéra Nečase a francouzského premiéra Fillona tento měsíc deklarovalo<strong>, </strong>že z naší strany všechny přípravné práce kolem tendru běží podle plánu a že Areva má v boji o vítězství v tendru plnou podporu francouzské vlády. Přeloženo z diplomatické řeči – nic zatím není rozhodnuto.</p>
<p><em>Zdroj: Česká nukleární společnost, NucNet</em>  </p>
<p><em><span style="color: #ff0000;"><span style="text-decoration: underline;">Aktuální články autora</span>: </span>Francouzský Lyon má mnoho společných znaků s Prahou</em> -   <a title="článek" href="http://www.novinky.cz/vase-zpravy/zahranici/francie/2116-8958-francouzsky-lyon-ma-mnoho-spolecnych-znaku-s-prahou.html">zde</a></p>
<p style="text-align: center;">
<div id="attachment_965" class="wp-caption aligncenter" style="width: 310px"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2012/01/2_věž.jpg"><img class="size-medium wp-image-965 " title="2_věž" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2012/01/2_věž-300x222.jpg" alt="" width="300" height="222" /></a><p class="wp-caption-text">Lyon - malá Eiffelovka a katedrála sv. Jana</p></div>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.jadernaenergetika.cz/profil-spolecnosti-areva-%e2%80%93-ucastnika-tendru-na-dostavbu-jete.html/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Jaderné novinky &#8211; 12/2011</title>
		<link>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-122011.html</link>
		<comments>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-122011.html#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 22 Dec 2011 19:40:32 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Jiří Šmucler</dc:creator>
				<category><![CDATA[Aktuality]]></category>
		<category><![CDATA[AP 1000]]></category>
		<category><![CDATA[energetický mix]]></category>
		<category><![CDATA[Westinghouse]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.jadernaenergetika.cz/?p=940</guid>
		<description><![CDATA[Nejnovější zprávy ze světa atomu]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<div><span style="color: #000080;">Česká televize dnes oznámila, že Americká komise pro regulaci jaderných zdrojů (NRC<strong>)</strong> schválila elektrárenské společnosti Westinghouse návrh nového reaktoru AP 1000.  Zřejmě se jedná o tentýž  typ reaktoru, s kterým vstoupil <strong> </strong>Westinghouse do tendru na dostavbu JETE. Je to poprvé od havárie jaderné elektrárny Three Mile Island v roce 1979, kdy se na energetické scéně objevuje nový pokrokový typ reaktoru. Důvodem pro rozvoj jaderné energetiky je obava ze závislosti na ropě. </span></div>
<div><span style="color: #000080;"><span style="color: #000000;">Bližší informace o AP 1000 včetně  animace funkce pasivních bezpečnostních zařízení najdete </span>– <a title="AP 1000" href="http://ap1000.westinghousenuclear.cz/pasivni-system-chlazeni-kontejnmentu.html">zde</a> </span></div>
<div><span style="color: #000080;"> </span></div>
<div><span style="color: #000080;"> </span><span style="color: #000080;"> </span><span style="color: #000080;"> </span> </div>
<div><span style="color: #000080;"><span style="color: #000000;"><strong>Velká Británie</strong><strong> </strong> </span></span></div>
<div><span style="color: #000080;"><span style="color: #000000;">Velká Británie se v jaderné energetice zřejmě dá cestou malých rychlých reaktorů chlazených tekutým sodíkem a umístěných pod zemí. Zatím se jedná jen o návrh, ale návrh reálný, na základě kterého se využijí velké zásoby plutonia. Velká Británie je získala při výrobě přepracovaného paliva MOX a od roku 1950 nashromáždila velké množství. Zásoby plutonia by měly vystačit podobu nejméně 60 let. Navrhovatelem JE je společnost GE Hitachi Nuclear Energy a  místem JE  je Sellafield ve východní Anglii. </span> </span></div>
<p><span style="color: #000000;"><strong>Evropská unie</strong> </span>  </p>
<p><span style="color: #000000;">EU se bude podílet na financování likvidace některých jaderných bloků sovětského typu. Jedná se o JE Kozloduj 1-4 v Bulharsku, Ignalina v Litvě a JE Jaslovské Bohunice V1, které byly již dříve odstaveny. Podmínkou pro finanční pomoc však je implementace legislativy EU v oblastech jaderné bezpečnosti a nakládání s RaO. </span>  </p>
<p><span style="color: #000000;"> J</span><span style="color: #000000;"><strong>E <strong>Fukushima</strong></strong> <strong> </strong><br />
V současné době je stav na třech havarovaných blocích stabilní. Chladící systém udržuje teplotu v reaktorech pod  100 °C. Do konce roku pak bude dosaženo dochlazení bloků a přechod na režim studeného odstavení bloku. </span>  </p>
<p><span style="color: #000000;"><strong>Energetický mix pro EU</strong> </span> </p>
<p><span style="color: #000000;">Nejnovější dokument EU zaměřený na rozvoje energetiky do roku 2050 doporučuje členským státům dosáhnout vyvážené energetiky. Energetický mix by měl být složen z několika nezávislých zdrojů, při čemž by jaderná energetika měla být prioritou. Důležitá bude dekarbonizace energetiky a klíčovou roli budou hrát obnovitelké zdroje, energetická efektivita a modernizace rozvodných sítí.  </span> </p>
<p><span style="color: #000000;"><em>Zdroj: Česká nukleární společnost, NucNet</em> </span> </p>
<p><em><span style="color: #ff0000;">Aktuální články autora </span>(Francie je pro studenty zemí zaslíbenou) &#8211; <a href="http://www.novinky.cz/vase-zpravy/uzivatel=2116">zde </a></em>    </p>
<div id="attachment_954" class="wp-caption aligncenter" style="width: 310px"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/12/Pitt_19964.jpg"><img class="size-medium wp-image-954" title="Pitt_1996" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/12/Pitt_19964-300x200.jpg" alt="" width="300" height="200" /></a><p class="wp-caption-text">Pittsburgh - sídlo Westinghouse</p></div>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-122011.html/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>12946</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Jaderné novinky- 11/2011</title>
		<link>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-112011.html</link>
		<comments>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-112011.html#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 14 Nov 2011 11:50:05 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Jiří Šmucler</dc:creator>
				<category><![CDATA[Aktuality]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.jadernaenergetika.cz/?p=931</guid>
		<description><![CDATA[Nejnovější zajímavosti z oblasti jaderné energetiky

]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><span style="color: #333399;">Bylo by škoda neupozornit na zajímavý článek o cestě naší expertky pro jadernou informatiku <em>Marie Dufkové</em> do Manily na kongres pořádaný IAAE. Odpřednesla tam příspěvek o jaderné komunikaci, která je veledůležitá pro informovanost o provozu a bezpečnosti JE a celkově může ovlivnit veřejné mínění o jaderné energetice. Autorka článku ve zkratce popsala vše co slyšela i viděla vč. nejaderných postřehů z pobytu na Filipínách. Dobře se to čte.</span></p>
<p>Článek najdete na adrese: <a href="http://www.csvts.cz/cns/news11/111027d.htm">http://www.csvts.cz/cns/news11/111027d.htm</a></p>
<div id="attachment_932" class="wp-caption aligncenter" style="width: 310px"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/11/filipinská-vlajka.jpg"><img class="size-medium wp-image-932 " title="filipinská vlajka" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/11/filipinská-vlajka-300x176.jpg" alt="" width="300" height="176" /></a><p class="wp-caption-text">Oproti 100 let staré filipinské vlajce změnila ta dnešní jen sytost barev. V případě válečného stavu se vlajka obrací a modrá je dole. Zdroj: Wikipedia</p></div>
<p><strong>Německo</strong></p>
<p>Společnost Siemens přehodnocuje svůj výrobní program a odchází od výroby jaderných komponent. Přitom měla uzavřeny dohody s ruským Rosatomem na společný vývoj a výrobu zařízení pro nové JE. Jednalo se o vývoj tlakovodního reaktoru nové generace, který by mohl konkurovat evropskému pokrokovému reaktoru EPR francouzské firmy Areva. Nicméně Siemens bude nadále spolupracovat s Rusy v energetice na vývoji a výrobě konvenčních technologií. Ještě že firma Siemens nekoupila před lety Jaderné strojírenství v Plzni.</p>
<p><strong>Francie</strong></p>
<p>Areva získala licenci na vybudování podniku v USA na obohacování uranu pro výrobu jaderného paliva pro JE. Předtím stačila ještě vyhrát soudní spor se Siemensem, se kterým měla společný podnik, a ze kterého Siemens vystoupil. Odstupné ho stálo pouhých 648 milionů EUR. Nový závod bude dodávat jaderné palivo pro všech 104 jaderných bloků v USA.</p>
<p><strong>Polsko</strong></p>
<p>Poláci se překvapivě rozhodli postavit si jadernou elektrárnu. Nabídkové řízení již začalo a první zájemci už na sebe upozorňuji. Japonsko-americká firma GE Hitachi nabízí varný reaktor ESBWR. Doufejme, že dají přednost nějakému pokrokovému reaktoru nové generace.</p>
<p><strong>Česko &#8211; SÚJB</strong></p>
<p>Zprávu o výskytu jodu 131 v ovzduší jsme zaznamenali asi všichni. SÚJB tuto informaci konkretizovala:</p>
<p>„<em>Měřící místa kontaminace ovzduší zaznamenala v rámci rutinního monitorování v posledních dvou týdnech přítomnost stopových množství radioaktivního jodu I-131 v ovzduší. Jde o velmi nízké koncentrace na úrovni mikroBq/m<sup>3</sup> v aerosolové i plynné formě.<br />
Přestože obsah jódu v ovzduší v žádném případě neohrožuje zdraví obyvatel, SÚJB vydal pokyn ke změně režimu monitorování tak, aby bylo získáno co nejvíce dat. Je podrobně sledován další vývoj situace za účelem možné lokalizace a identifikace zdroje, který se s vysokou pravděpodobností nachází mimo území ČR.<br />
Původ zdroje kontaminace není zatím znám.<br />
Nebylo zjištěno žádné zvýšení koncentrace jiných umělých radionuklidů, což naznačuje, že se nejedná o havárii jaderné elektrárny.“</em></p>
<p><strong>Japonsko</strong></p>
<p>Provozovatel JE Fukušima detekoval u druhého bloku začátkem listopadu <em>možnou přítomnost</em> plynného xenonu 133 a xenonu 135 uvnitř primárního kontejnmentu. To se dalo předpokládat, pokud byla pravda, že došlo při havárii k porušení povlaku jaderného paliva.</p>
<p>Japonskou vládu neodradila havárie na JE Fukušima a spolu s vietnamskou stranou plánují postavení nové JE v jihovýchodní Asii.</p>
<p><em>Zdroj: Česká nukleární společnost , NucNet, SÚJB</em></p>
<p><em><span style="color: #ff0000;">Cestopisné články autora </span>(Francie) <strong>-</strong> <a title="články" href="http://www.novinky.cz/vase-zpravy/uzivatel=2116">zde</a></em></p>
<p><em> </em></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-112011.html/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Jaderné novinky &#8211; 10/2011</title>
		<link>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-102011.html</link>
		<comments>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-102011.html#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 10 Oct 2011 06:58:49 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Jiří Šmucler</dc:creator>
				<category><![CDATA[Aktuality]]></category>
		<category><![CDATA[black-out]]></category>
		<category><![CDATA[František Pazdera - náměstek ministra]]></category>
		<category><![CDATA[trh s jaderným palivem]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.jadernaenergetika.cz/?p=920</guid>
		<description><![CDATA[Jmenování Františka Pazdery náměstkem ministra pro průmysl a energetiku]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><span style="color: #333399;">Nadcházející zima prověří evropskou energetickou soustavu. Dosavadní energetická stabilita je již nyní narušena odstavením osmi německých jaderných bloků o celkovém výkonu 8281 MW. Při tuhé zimě, bezvětří nebo zatažené obloze, kdy větrné a solární elektrárny přestanou vyrábět, bude black-out německé energetické soustavy na spadnutí.</span></p>
<div><span style="color: #333399;"></span></div>
<p><span style="color: #333399;"></p>
<div id="attachment_922" class="wp-caption aligncenter" style="width: 310px"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/10/800px-Goesgen_CH_2010_demo.jpg"><img class="size-medium wp-image-922" title="800px-Goesgen_CH_2010_demo" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/10/800px-Goesgen_CH_2010_demo-300x223.jpg" alt="" width="300" height="223" /></a><p class="wp-caption-text">Zdroj: Wikipedie, Autor: Jürg Krämer</p></div>
<p></span></p>
<p>Je spíše iluzí, že v takovém případě Německu vypomůžou rakouští energetici. Podle vídeňského deníku Der Standard budou do provozu uvedeny tepelné elektrárny, které byly odstaveny, pracovaly občas nebo jen na snížený výkon. A co na to rakouští ekologové?</p>
<p>V případě, že by k black-outu přeci jen došlo, odpojí se rozvodné sítě sousedních zemí, aby nedošlo k dominovému efektu, jako to bylo v USA v r 2003. Tehdy se postupně následkem nestabilní sítě havarijně odpojilo několik JE. Black-out trval celkem 42 hodin, postiženo bylo 50 milionů lidí a škody přesáhly 6 miliard dolarů&#8230;</p>
<p>Na druhé straně je reálné, že Němci zvládnou situaci sami &#8211; německý spotřebitel je disciplinovaný, úspornost je mu vlastní a doporučení k nákupu energeticky nenáročných spotřebičů respektuje. Nicméně budování větrných a solárních parků i plynových a uhelných elektráren si vyžádá astronomické částky.</p>
<p><strong>Trh s jaderným palivem</strong></p>
<p>Prognóza světového trhu s jaderným palivem do roku 2030 předpokládá zájem především se strany velmocí &#8211; USA, Číny, Indie a Ruska. V JE se dnes vyrábí 14 % světové produkce elektřiny.</p>
<p>Vzhledem k utlumení jaderné energetiky v některých zemích (Německo, Japonsko, Švýcarsko) zpráva uvádí tři možné scénáře:</p>
<ol>
<li>Referenční – nárůst elektřiny vyrobené z jádra o 2,3 %</li>
<li>Optimistický – nulový nárůst (stagnace)</li>
<li>Pesimistický &#8211; výroba elektřiny v JE bude stagnovat do roku 2020 a pak rychle poklesne do r. 2030, protože dochází životnost mnoha současných reaktorů.</li>
</ol>
<p><em>Zdroj: Česká  nukleární společnost, NucNet</em>  </p>
<p><strong>Česko</strong></p>
<p>Dnešní dobrou zprávou je jmenování <em>Františka Pazdery</em> náměstkem ministra pro energetiku. Znám ho ze studií jaderně energetického oboru jako čestného, tvůrčího a cílevědomého člověka. A cílem je, jak řekl v pořadu Radiožurnálu: „&#8230; <em>stabilní energetika s přijatelnými dopady na životní prostředí</em>“.</p>
<p><em>Cestopisné články autora <strong>-</strong> <a title="články" href="http://www.novinky.cz/vase-zpravy/uzivatel=2116">zde</a></em></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-102011.html/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Jaderné novinky &#8211; 9/2011</title>
		<link>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-92011.html</link>
		<comments>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-92011.html#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 18 Sep 2011 14:32:28 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Jiří Šmucler</dc:creator>
				<category><![CDATA[Aktuality]]></category>
		<category><![CDATA[Bushehr]]></category>
		<category><![CDATA[Fukušima]]></category>
		<category><![CDATA[slunečnice]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.jadernaenergetika.cz/?p=902</guid>
		<description><![CDATA[Nejnovější zajímavosti z oblasti jaderné energetiky]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><span style="color: #333399;">Obyvatelé prefektury Fukušima se zamilovali do slunečnic. Žluté květiny prý přináší radost a psychickou vzpruhu smutným Japoncům. Na popud duchovních  buddhistického kláštera Džoendži vznikají celé lány slunečnic zejména v okolí jaderné elektrárny Fukušima.</span>  </p>
<div id="attachment_903" class="wp-caption aligncenter" style="width: 235px"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/09/450px-A_sunflower.jpg"><img class="size-medium wp-image-903" title="450px-A_sunflower" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/09/450px-A_sunflower-225x300.jpg" alt="" width="225" height="300" /></a><p class="wp-caption-text">Autor: Jon Sullivan, Wikipedie</p></div>
<p> </p>
<p>Každého napadne paralela s Van Goghovými Slunečnicemi.  Také ten byl uchvácen citrónovou žlutí slunečnic.  Namaloval jich celou sérii. Žluté tóny slunečnic na jeho obrazech působí jako světelný zdroj &#8211; na obraze doslova svítí. Více o umělci – <a title="Gogh" href="http://www.novinky.cz/vase-zpravy/zahranici/francie/2116-5453-vincent-van-gogh-byl-posledni-mesice-sveho-zivota-nejpracovitejsi-.html">zde</a>  </p>
<p>Praktický význam pěstování slunečnic však spočívá v něčem jiném. Podle vědců z  Ústavu genetiky a biotechnologií rostlin ze Slovenské akademie věd mnohé rostliny mají schopnost přijímat a akumulovat radionuklidy z půdy.  Rostliny přijímají svým kořenovým systémem živiny potřebné pro jejich růst. Současně s živinami ale vytahují ze země také radioaktivní izotopy a další kontaminanty půdy, jako těžké kovy, které tak do rostlinných pletiv přecházejí. Nicméně se nabízí nerudovská otázka &#8211; kam pak s rostlinami?  </p>
<p><strong>Irán</strong>  </p>
<p>První blok JE Bushehr v Iránu byl připojen do rozvodné sítě. Za zmínku stojí, že výstavba JE započala před 37 lety. Tehdy byl hlavním dodavatelem technologie firma Siemens. V roce 1980  se Německo připojilo k embargu USA na dodávky zařízení do Iránu a práce na výstavbě JE byly zastaveny. Později bylo dohodnuto, že elektrárnu dokončí ruský Atomstrojexport.  </p>
<div id="attachment_904" class="wp-caption alignleft" style="width: 280px"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/09/Constructing_of_Bushehr_Nuclear_Power_Plant.jpg"><em><img class="size-medium wp-image-904 " title="Constructing_of_Bushehr_Nuclear_Power_Plant" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/09/Constructing_of_Bushehr_Nuclear_Power_Plant-300x186.jpg" alt="" width="270" height="167" /></em></a><p class="wp-caption-text">Počátek výstavby JE Bushehr (Siemens), zdroj: Wikipedie</p></div>
<p> </p>
<p><em>Vzpomínám si,</em> že v polovině devadesátých let, kdy iniciativu  na dobudování JE Bushehr převzalo Rusko,  bylo rušno i na jednom  českém pracovišti zaměřeném na projekty JE. Formovala se skupina projektantů na dlouhodobou stáž v Iránu na doprojektování jaderné elektrárny v Bushehru ve spolupráci s ruskou stranou. Projektanti zvažovali zdravotní rizika tropického klimatu, omezení společenského života v islámském prostředí a možnosti skýtající atraktivní oblast perského zálivu. Vybraní atomoví specialisté se však exotické služební cesty nedočkali. Vládním nařízením přistoupila Česká republika k embargu mezinárodního společenství na dodávky jaderných technologií do Iránu.  </p>
<p><strong>Argentina</strong>   </p>
<p>V Argentině se nadále budují nové jaderné elektrárny a prodlužuje se životnost těch dosavadních. Firma  Candu Energy umožní prodloužit životnost stávajícího reaktoru Candu  o 30 let. V provozu je ještě (od r. 1974) JE Atucha I od firmy Siemens. Třetí reaktor Atucha II bude uveden do provozu ještě v tomto roce. O novou zakázku na stavbu jaderného bloku Atucha III  se uchází kanadská AECL, francouzská Arevy, ruský Atomstrojexportu, americký Westinghouse a překvapivě i čínská CNNC. <br />
<strong> </strong> </p>
<p><strong>Německo</strong>  </p>
<p>Odstavení JE v Německu znamená odložení dekarbonizace německé energetiky (snižování oxidu uhličitého CO<sub>2</sub> ) o deset let a zvýšení cen elektřiny každé domácnosti nejen v Německu, ale v celém EU. Německá vláda chce zvýšit do roku 2020 výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů na 35 %. To však nepokryje předpokládanou spotřebu a nedostatek energie bude nutno krýt výrobou v uhelných elektrárnách.  </p>
<p><em>Zdroj: Česká  nukleární společnost, NucNet</em>  </p>
<p><strong>Perlička z Česka</strong>  </p>
<p>Zlepšovatelé H.O. a J.Š. prohráli soudní spor s ČEZ, a.s. o finanční náhradu za zlepšovací návrh (ZN) na doplnění veledůležitého bezpečnostního (tzv. odlehčovacího ) systému na JE Temelín. Jejich návrh byl sice v průběhu výstavby JETE řádně zaregistrován na ČEZ ETE, ale smlouva na využití ZN nebyla uzavřena. Přesto byl o tři roky později identický systém na JETE realizován (na žádost ČEZ ETE) aniž by byla uzavřena smlouva s autory návrhu.  ČEZ z tohoto sporu vyklouzl s odůvodněním, že realizace ZN  byla tehdy v kompetenci dodavatele stavby. A tak právo  duševního vlastnictví zase jednou dostalo na frak.  Alespoň mohli autorům ZN poděkovat. Prostě nevděk vládne světem. </p>
<p>Popis předmětného <em>odlehčovacího systému</em> najdete v seriálu o bezpečnostních systémech – <a title="PV KO" href="http://www.jadernaenergetika.cz/bezpecnostni-systemy-je-serial-%e2%80%93-2-soubor-hlavnich-pojistnych-ventilu-primarniho-okruhu.html">zde</a>.  </p>
<p><em><span style="color: #ff0000;">Cestopisné články autora </span><strong>-</strong> <a title="články" href="http://www.novinky.cz/vase-zpravy/uzivatel=2116">zde</a></em></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-92011.html/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>2</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Jaderné novinky &#8211; 8/2011</title>
		<link>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-82011.html</link>
		<comments>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-82011.html#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 29 Aug 2011 19:38:04 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Jiří Šmucler</dc:creator>
				<category><![CDATA[Aktuality]]></category>
		<category><![CDATA[AP 1000]]></category>
		<category><![CDATA[FLEXBLUE]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.jadernaenergetika.cz/?p=890</guid>
		<description><![CDATA[Malé reaktory jsou na postupu.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Francouzi vyprojektovali  podmořský jaderný blok s reaktorem  Flexblue, který hodlají postavit a  uvést do provozu do r. 2017. Ocelový válec o délce kolem 100 a průměru 15 metrů bude spuštěn na mořské dno do hloubky sto metrů nedaleko střediska francouzského vojenského námořnictva u normandského Cherbourgu.</p>
<div id="attachment_891" class="wp-caption aligncenter" style="width: 310px"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/08/800px-Le_Redoutable.jpg"><img class="size-medium wp-image-891" title="800px-Le_Redoutable" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/08/800px-Le_Redoutable-300x225.jpg" alt="" width="300" height="225" /></a><p class="wp-caption-text">Cherbourgu – základna francouzských atomových ponorek, Autor: Georg Wallner </p></div>
<p>Podmořská stavba využívá  zkušeností získaných z projektování, stavby a údržby francouzských ponorek i povrchových vojenských plavidel. Elektrický výkon bloku se bude pohybovat mezi 50 a 250 megawatty. Toto unikátní řešení neohrozí ani teroristické útoky ani pád dopravního letadla či zemětřesení nebo vlna tsunami. Prezentace projektu &#8211; <a title="Flexblue" href="http://www.youtube.com/watch?v=NbaRq1T4Dbk&amp;feature=player_embedded#!">zde</a></p>
<p><strong>Rusko</strong></p>
<p>Námořní bezúdržbové jaderné elektrárny testuje také Rusko. V petrohradském Baltském závodě spustili na vodu první speciální plavidlo se dvěma  jadernými reaktory o výkonu 35 MW. Do roku 2015 hodlá Rosatom postavit sedm takových elektráren určených i na odsolování mořské vody.</p>
<p><strong>Čína</strong></p>
<p>V Institutu jaderné energie (CIEA) připojili v  červenci k energetické síti první čínský experimentální <em>rychlý</em> reaktor. Elektrický výkon bloku je pouhých 20 MWe. Reaktor používá k chlazení a přenosu tepelné energie 260 tun tekutého sodíku. Jeho tepelná vodivost je 100krát lepší než má voda používaná k přenosu energie a chlazení v současných typech reaktorů.</p>
<p>Reaktor byl vybudován s pomocí ruských vědeckých organizací. Jaderný blok byl připojen k síti zatím s výkonem odpovídajícím 40 procentům její kapacity. Dalším krokem bude zvýšení výkonu až na 100 %.</p>
<p><strong>USA</strong></p>
<p>Koncem letošního roku začne americká energetická společnost Southern Company stavět nové jaderné bloky. Jedná se o 3. a 4. blok jaderné elektrárny u Waynesboro ve státě Georgia. Nové jaderné bloky budou vybaveny reaktory AP1000 společnosti Westinghouse.  Předpokládá se, že na stavbě bude pracovat  až 3500 pracovníků různých profesí.</p>
<p>Prezentace AP 1000  -  <a title="AP 1000" href="http://ap1000.westinghousenuclear.cz/strucna-vizitka/?PHPSESSID=wuNKG7UFVP6x7qTSyaO-ucXvlr0">zde</a>.</p>
<p><strong>USA</strong></p>
<p>Speciální pracovní komisi na zajištění a využití poznatků z havárie v japonské Fukushimě ve své zprávě navrhla zlepšení pro celou řadu iniciačních událostí od ztráty vnějšího napájení, přes zemětřesení, záplavy, bazény pro skladování vyhořelého paliva, odvod vodíku až po havarijní přípravu. Komise mimo jiné dospěla také k názoru, že posloupnost událostí jako ve Fukushimě je v USA nepravděpodobná, nicméně události zahrnující poškození aktivní zony a nekontrolovatelný únik radioaktivity do životního prostředí  jsou za jakékoliv situace neakceptovatelné.</p>
<p><em>Zdroj: Česká  nukleární společnost, NucNet</em></p>
<p><em><span style="color: #ff0000;">Cestopisné články autora </span><strong>-</strong> <a title="články" href="http://www.novinky.cz/vase-zpravy/uzivatel=2116">zde</a></em></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-82011.html/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Bezpečnostní systémy JE (seriál) &#8211; 3. Kontejnment</title>
		<link>http://www.jadernaenergetika.cz/bezpecnostni-systemy-je-serial-3-kontejnment.html</link>
		<comments>http://www.jadernaenergetika.cz/bezpecnostni-systemy-je-serial-3-kontejnment.html#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 29 Jul 2011 15:02:14 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Jiří Šmucler</dc:creator>
				<category><![CDATA[Aktuality]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.jadernaenergetika.cz/?p=869</guid>
		<description><![CDATA[Seriál o bezpečnostních systémech JE pokračuje ochrannou obálkou - kontejnmentem
]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><span style="color: #333399;">Ochranná obálka neboli kontejnment je jeden z nejdůležitějších bezpečnostních prvků proti nežádoucím vnějším i vnitřním vlivům na jaderných elektrárnách. V kontejnmentu jsou umístěny nejdůležitější části jaderné elektrárny &#8211; celý primární okruh (reaktor, parogenerátor, kompenzátor objemu, hlavní cirkulační čerpadla a hlavní cirkulační potrubí) a část bezpečnostních a pomocných systémů vč. zařízení na spalování vodíku</span>. </p>
<p>Za <span style="text-decoration: underline;">vnější vlivy</span> se považuje zemětřesení, požár, vichřice, zátopy, pád letadla, výbuchy, tlaková vlna, diverzní akce. </p>
<p>Za <span style="text-decoration: underline;">vnitřní vlivy</span> lze považovat natlakování prostoru pod kontejnmentem parou při prasknutí primárního potrubí, požár, vývin vodíku s nebezpečím exploze, letící části zařízení při prasknutí potrubí event. při explozi a únik radioaktivity z reaktoru. </p>
<div id="attachment_874" class="wp-caption aligncenter" style="width: 310px"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/07/Donald_Cook_Nuclear_Power_Plant_19933.jpg"><img class="size-medium wp-image-874" title="Donald_Cook_Nuclear_Power_Plant_1993" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/07/Donald_Cook_Nuclear_Power_Plant_19933-300x177.jpg" alt="" width="300" height="177" /></a><p class="wp-caption-text">Autor: Dwp49423 (Wikipedie)</p></div>
<p>Zajištění správné funkce kontejnmentu není jednoduché. Kontejnment je totiž prošpikován potrubím pomocných a event. i havarijních systémů, průchodkami elektrokabelů a systémů měření a řízení. Do kontejmentu je potřeba také vstupovat, provést výměnu paliva, údržbu či kontrolu. Konstrukce těchto uzlů musí být taková, aby nedošlo k úniku radioaktivity. </p>
<p>Takže: </p>
<ul>
<li>Potrubí procházející kontejnmentem je opatřeno hermetickými průchodkami a na potrubí je umístěna trojice rychločinných armatur (dvě vně, jedna uvnitř kontejnmentu). Ty se automaticky uzavírají (do 5 sek.) obvykle při signálu zemětřesení nebo zvýšeného tlaku pod obálkou.</li>
<li>Hermetické uzávěry( dveře, průlezy) jsou dvoubarierové a otevírají se vždy dovnitř.</li>
<li>Transportní chodba (pro výměnu paliva a zařízení) je uzavřená transportním pokopem a hermetickými vraty (JETE). Do transportní chodby se vstupuje hermetickými uzávěry.</li>
</ul>
<p><strong>Typy kontejnmetů</strong> </p>
<p>Podle tlakových poměrů jsou kontejnmenty různého tvaru. Menší kontejnmenty jsou tvaru částečné koule, kontejnmenty větších rozměrů (tlakovodní reaktory) jsou válcové typy s vrchlíkem a  menších rozměrů hruškovitého tvaru jsou používané u varných reaktorů (Fukušima). </p>
<p>U nových JE se uplatňuje kombinace obou typů, která vykazuje řadu výhod a příznivější technické parametry a tlakové poměry. </p>
<p>Dnes, po zkušenostech z více jak padesátiletého provozu jaderných elektráren a riziku teroristického útoku, jsou kontejnmenty vylepšené koncepce.  V USA byly dokonce podniknuty testy nárazem stihačky F4 Phantom rychlostí 755 km/h do betonového bloku. Pravdou je, že palivové nádrže byly naplněny jen vodou, ale k destrukci betonobého bloku nedošlo. </p>
<p><span style="text-decoration: underline;">Kontejnment pokrokového evropského reaktoru EPR. </span> </p>
<p>Je složen dokonce ze tří částí. Vnitřní obálka z předepjatého betonu je odolná proti vnitřnímu přetlaku a letícím předmětům při explozi. Vnější betonová obálka je odolná proti vnějším vlivům a obsahuje ocelovou vložku zajišťující těsnost proti úniku radioaktivních látek. V prostoru mezi obálkami je udržován podtlak. </p>
<div id="attachment_886" class="wp-caption aligncenter" style="width: 310px"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/07/800px-EPR_OLK3_lage.jpg"><img class="size-medium wp-image-886" title="800px-EPR_OLK3_lage" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/07/800px-EPR_OLK3_lage-300x210.jpg" alt="" width="300" height="210" /></a><p class="wp-caption-text">JE s pokrokovým evropským reaktorem EPR. Autor: Framatome ANP</p></div>
<p> <span style="text-decoration: underline;">Kontejnment pokrokového reaktoru americké firmy Westinghouse - AP 1000</span> </p>
<p>Je tvořen vnější betonovou obálkou a vnitřní ocelovou. Při havárii s únikem chladiva primárního okruhu je meziprostor obálek profukován vzduchem (přirozeným tahem) zvenčí a tím ochlazována vnitřní ocelová obálka. K dalšímu ochlazování obálky a tím ke snižování tlaku pod kontejnmentem přispívá voda z nádrže na vrchlíku kontejnmentu. Zásoba vody stačí na 72 hod. – viz animované  <a title="AP1000" href="http://ap1000.westinghousenuclear.cz/pasivni-system-chlazeni-kontejnmentu.html">schéma</a> </p>
<p><strong>Poruchy kontejnmentů</strong> </p>
<p>Při havárii na americké Three Mile Island v Harrisburgu v r. 1979 došlo k úniku radioaktivní páry z kontejmentu. Havárie, která sice začala na sekundární straně nedbalostí obsluhy, se rozrostla až na otevření pojistných ventilů na primární straně a k jejich neuzavření. To způsobilo natlakování prostoru pod kontejnmentem radioaktivní parou a dokonce k menším explozími vodíku. Kontejnmnet tlakově nebyl porušen, ale nebyl včas izolován (nebyly uzavřeny všechny armatury). Dvě hodiny po začátku havárie byl vyhlášen radiační poplach a byl informován guvernér státu Pensylvánie. </p>
<p>Prevetivní analýzy na některých JE poukázaly, že nutno dořešit režim uzavírání potrubí provozních nebo havarijních odběrů vzorků jdoucích zkrze kontejnment. </p>
<p>K  bezpečné funkci kontejnmentu bezesporu přispěje nová generace reaktorů, u kterých bude snížen počet armatur a čerpadel, prostupů zkrze kontejnment a zvýšen počet pasivních systémů bezpečnosti. </p>
<p><strong>Obecné informace</strong> </p>
<p><em><span style="color: #ff0000;">Den otevřených dveří</span> na JETE dne 30.7.2011</em> <strong>- </strong><a href="http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/ete/informacni-centrum.html">zde</a> </p>
<p><em><span style="color: #ff0000;">Cestopisné články </span>autora (Francie, Norsko)</em> &#8211; <a title="clánky" href="http://www.novinky.cz/vase-zpravy/uzivatel=2116">novinky</a> </p>
<p> <strong>Fotogalerie:</strong> </p>
<div id="attachment_876" class="wp-caption aligncenter" style="width: 300px"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/07/581px-BWR_Mark_I_Containment_sketch_with_downcomers.png"><img class="size-medium wp-image-876" title="581px-BWR_Mark_I_Containment_sketch_with_downcomers" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/07/581px-BWR_Mark_I_Containment_sketch_with_downcomers-290x300.png" alt="" width="290" height="300" /></a><p class="wp-caption-text">Schéma obestavby, kontejnmentu a reaktoru JE Fukušima</p></div>
<p style="text-align: center;">Autor<strong>:</strong> <a title="User:84user" href="http://commons.wikimedia.org/wiki/User:84user">User:84user</a> </p>
<p><em>Legenda:  DW &#8211; suchý prostor kontejnmentu, WW &#8211; mokrý prostor kontejnmetu, SFP &#8211; bazén vyhořelého paliva,  RPV &#8211; reaktorová nádoba,  SCSW &#8211; betonový kontejnment</em></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.jadernaenergetika.cz/bezpecnostni-systemy-je-serial-3-kontejnment.html/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Jaderné novinky &#8211; 7/2011</title>
		<link>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-72011.html</link>
		<comments>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-72011.html#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 13 Jul 2011 18:44:23 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Jiří Šmucler</dc:creator>
				<category><![CDATA[Aktuality]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.jadernaenergetika.cz/?p=851</guid>
		<description><![CDATA[Evropa se v oblasti energetiky diferencuje.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><span style="color: #000080;">Evropa se v oblasti energetiky diferencuje. Některé evropské země přehodnocují svůj postoj k jaderné energetice po událostech na JE Fukušima, nicméně řada dalších hodlá pokračovat v provozu a výstavbě dalších jaderných bloků. Francie a Velká Británie nehodlá od jádra odstoupit. Stejně tak i Česká republika a Slovensko. Polský parlament schválil zákon o výstavbě své první JE do roku 2021. Bulharsko plánuje modernizaci svých JE s pomocí firmy Westinghouse<strong> </strong>Electric Company.</span></p>
<p>Naopak Německo hodlá svoje jaderné elektrárny uzavřít do roku 2022. Protijaderné nálady Rakouska jsou známé a referendum v Itálii  o obnoveném programu výstavby JE dopadlo pro jádro špatně. Švýcarská vláda se zřejmě přizpůsobí požadavku veřejnosti na postupné utlumení jaderné energetiky.</p>
<p>Trend dovozu elektrické energie do těchto zemí stoupne. Itálie v posledním období dováží 11 % své roční spotřeby elektrické energie zejména z francouzských JE. Rakousko dováží okolo 7 % (patrně i od českých producentů).  Německo po odstavení svých starších JE dováží z Francie již 50 GWh denně.</p>
<p style="text-align: center;"><em>Počty jaderných bloků v Evropě</em></p>
<div id="attachment_852" class="wp-caption aligncenter" style="width: 548px"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/07/110630c.gif"><img class="size-full wp-image-852" title="110630c" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/07/110630c.gif" alt="" width="538" height="483" /></a><p class="wp-caption-text">Zdroj: WNA</p></div>
<p><strong> USA</strong></p>
<p>Prezident Barack Obama vyzval k bezpečnostním prověrkám všech 104 jaderných reaktorů, které v USA vyrábějí elektřinu (20 % z celkové spotřeby). Elektrárenské společnosti naopak zvažují výstavbu dalších JE. Největším konkurentem jaderné energetiky se v současné době jeví plynové elektrárny. Pokud budou používat „břidlicový“ plyn ze skalních podloží, má být jejich provoz levnější. Plně však nejsou ověřeny důsledky těžby břidlicového plynu na životní prostředí a zejména na kvalitu spodních vod včetně zásob pitné vody, která mohou být těžbou ohroženy. Při těžbě břidlicového plynu se do podzemí tlačí velké množství vody a chemikálie jako benzen či toluen. Spotřeba zejména vody je obrovská, což může omezit efektivnost těžby.</p>
<p><strong>Kanada</strong></p>
<p>V Kanadě  je v provozu 18 jaderných bloků a podle výsledku kontrol se má dále zlepšit zálohování některých systémů JE, zejména náhradního elektrického napájení pro dochlazování skladů vyhořelého paliva v případě odpojení elektrárny od sítě. Seizmická aktivita v místech JE je malá, takže není se třeba obávat vlivu velkých otřesů. Kanada připravuje stavbu 9 nových jaderných bloků v příštích 10 letech.</p>
<p><strong>Jižní Amerika</strong></p>
<p>Brazílie má dva jaderné bloky na pobřeží poblíž Rio de Janiera, nyní staví na tomto místě třetí reaktor a plánuje výstavbu dalších čtyř nových bloků. Země má vlastní zásoby uranu a závod na jeho obohacení. Argentina, Mexiko a i Chile mají zájem nadále rozvíjet jadernou energetiku.</p>
<p><strong>Dukovany</strong></p>
<p>Mise OSART na JEDU dopadla dobře. Experti doporučili jen několik změn (např. doplnit dozimetry v krytech JE a důkladněji analyzovat i případné malé provozní problémy). A naopak si odváží několik příkladů dobré provozní praxe, které budou doporučovat ostatním provozovatelům JE. Mise OSART je kontrolním nástrojem Mezinárodní agentury pro atomovou energii.</p>
<p><strong>Francie</strong></p>
<p>Francie je gigantem v jaderné energetice. Téměř 80 % celkové elektřiny se vyrábí ve francouzských JE. Do rozvoje jaderné energetiky plánuje investovat nejméně miliardu eur. Potvrdil to francouzský prezident Nicolas Sarkozy s tím, že peníze půjdou na vývoj reaktorů čtvrté generace i na zvýšení bezpečnosti dosavadních bloků.</p>
<p>Ústup od jaderné energetiky považuje Sarkozy pro Francii za nemyslitelný. Atomová energie je čistou energií, neprodukuje prakticky žádné skleníkové plyny a Francie si jejím prostřednictvím zajišťuje svou energetickou nezávislost, dodal šéf Elysejského paláce. Přesto chce Francie podle Sarkozyho investovat také do obnovitelných zdrojů.</p>
<p>Francie slaví tento týden (14.7.) svůj velký národní svátek. Souvisí s výročím pádu Bastily v roce 1789 během Velké francouzské revoluce. U nás si jej připomeneme francouzským trhem na Kampě v Praze, kde prý budou nejznámější francouzské pochutiny od paštik, sýrů a pečiva po burgundská a provensálská vína…</p>
<p><em>Zdroj: Česká  nukleární společnost, NucNet</em></p>
<p><em><span style="color: #ff0000;">Cestopisné články autora </span><strong>- <a title="clanky" href="http://www.novinky.cz/vase-zpravy/uzivatel=2116">zde</a></strong></em></p>
<p><em>Fotogalerie:</em></p>
<div id="attachment_854" class="wp-caption aligncenter" style="width: 640px"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/07/Prise_de_la_Bastille.jpg"><img class="size-full wp-image-854" title="Prise_de_la_Bastille" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/07/Prise_de_la_Bastille.jpg" alt="" width="630" height="472" /></a><p class="wp-caption-text">Dobití Bastily podle Jean-Pierre-Louis-Laurent Houela</p></div>
<div id="attachment_855" class="wp-caption aligncenter" style="width: 624px"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/07/trh1.jpg"><img class="size-large wp-image-855 " title="trh1" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/07/trh1-1024x768.jpg" alt="" width="614" height="461" /></a><p class="wp-caption-text">Francouzské trhy na Kampě</p></div>
<p style="text-align: center;"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/07/trh2.jpg"><img class="aligncenter size-large wp-image-856" title="trh2" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/07/trh2-1024x768.jpg" alt="" width="614" height="461" /></a></p>
<p> </p>
<p style="text-align: center;">Letošní francouzský trh na Kampě (14. 7.)</p>
<p style="text-align: center;"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/07/trh3.jpg"><img class="aligncenter size-large wp-image-865" title="trh3" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/07/trh3-1024x768.jpg" alt="" width="614" height="461" /></a></p>
<p> </p>
<p style="text-align: center;"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/07/trh3celk.jpg"><img class="aligncenter size-large wp-image-866" title="trh3celk" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/07/trh3celk-1024x768.jpg" alt="" width="614" height="461" /></a></p>
<p> </p>
<p style="text-align: center;"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/07/trh5.jpg"><img class="aligncenter size-large wp-image-867" title="trh5" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/07/trh5-1024x768.jpg" alt="" width="614" height="461" /></a></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-72011.html/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Jaderné novinky &#8211; 6/2011</title>
		<link>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-62011.html</link>
		<comments>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-62011.html#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 16 Jun 2011 09:55:36 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Jiří Šmucler</dc:creator>
				<category><![CDATA[Aktuality]]></category>
		<category><![CDATA[JE Fukušima]]></category>
		<category><![CDATA[JE Ringhals]]></category>
		<category><![CDATA[stress testy]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.jadernaenergetika.cz/?p=833</guid>
		<description><![CDATA[Zátěžové testy na 143  jaderných blocích v EU budou mít podobu auditů.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><span style="color: #000080;">Zátěžové testy na 143  jaderných blocích v EU budou mít podobu auditů a jejich výsledky budou podrobeny mezinárodnímu hodnocení (peer review). Nakonec bude zpracována celková zpráva v rámci EU. <em>Stress</em> testy budou provedeny na účinky zemětřesení, zaplavení, poruch v síti, pády letadel, požáry a na další klimatické katastrofy. Specificky bude audit zaměřen na opatření proti únikům radioaktivity do životního prostředí a na selhání lidského faktoru, který by mohl ovlivnit ztrátu bezpečnostních funkcí nebo řízení těžkých havárií. Hodnocení rizik teroristických útoků bude provedeno separátně.</span>  </p>
<div id="attachment_836" class="wp-caption alignleft" style="width: 250px"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/06/800px-Goesgen_CH_2010_demo.jpg"><img class="size-medium wp-image-836 " title="800px-Goesgen_CH_2010_demo" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/06/800px-Goesgen_CH_2010_demo-300x223.jpg" alt="" width="240" height="178" /></a><p class="wp-caption-text">Autor - Jürg Krämer Ch-info.ch</p></div>
<p><strong>Německo</strong> </p>
<p>Harmonogram útlumu jaderné energetiky v Německu je následující: Starších 7 reaktorových bloků, jenž jsou již odstaveny, nebudou dle dřívějšího předpokladu zprovozněny. U zbývajících 9 modernějších jaderných bloků bude postupně ukončen provoz. JE Grafenrheinfeld má být odstavena na konci r. 2015, Gundremmingen B v r. 2017 a Philippsburg 2 v r. 2019. V roce 2021 následuje JE Grohnde, Brokdorf a Gundremmingen C. Německé nejmodernější reaktorové bloky Isar 2, Neckarwestheim 2 a Emsland budou vyřazeny na konci r. 2022.  </p>
<p><strong>Česká republika</strong> </p>
<p>Hospodářská komora ČR považuje odstoupení Německa od jaderné energetiky za unáhlené, s EU nekoordinované a za ohrožující současné tržní vztahy. Může způsobit technické problémy v energetických systémech ve střední Evropě a zhoršení odbytových podmínek v celé EU. Dojde zcela určitě ke zdražení elektrické energie a ostatních paliv, zejména zemního plynu. Hospodářská komora bude požadovat na vládě ČR opatření na eliminaci takových následků.</p>
<p><strong>USA</strong> </p>
<p>Zajímavé výsledky telefonního průzkumu (Rasmussen Reports) o jaderné energetice přišly z USA. 47 % veřejnosti nechce odstoupit od jaderné energetiky, 29 % ano a 24 % nemá názor. Ohledně výstavby nových JE, je názor poněkud odlišný &#8211; 38 % je pro výstavbu, 40% ne a 22 % není rozhodnuto.  </p>
<div id="attachment_840" class="wp-caption alignleft" style="width: 250px"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/06/Ringhals1.jpg"><strong><img class="size-medium wp-image-840 " title="Ringhals" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/06/Ringhals1-300x200.jpg" alt="" width="240" height="160" /></strong></a><p class="wp-caption-text">JE Ringhals ve Švédsku. Autor - Tubaist</p></div>
<p><strong>Švédsko</strong>V režimu výměny paliva a zkoušek těsnosti kontejnmentu na 2. bloku JE Ringhals (PWR) došlo v květnu k požáru. Při natlakování kontejnmentu došlo ze zatím neznámých příčin ke vzniku požáru v prostoru reaktorového sálu a shoření poklopů z plexiskla, kterými byla překryta reaktorová šachta. Následky požáru jsou velmi nepříjemné, byť je blok odstaven, protože nerezové zařízení a komponenty kolem primárního okruhu byly pokryty vrstvou černého popela a sazí, které obsahují vysoké procento chlóru. V kombinaci s vysokou vlhkostí jsou zde obavy, že mohou vyvolat zvýšenou korozi nerezových komponentů a zařízení.<strong> </strong> </p>
<div class="mceTemp"><strong> </strong><strong>Japonsko</strong></div>
<p>Výbuch vodíku v budově reaktoru (obestavbě), k němuž došlo 12. března 2011 na JE Fukušimě, způsobila patrně porucha na ventilačním systému. První blok Fukušimy má dva systémy ventilačního potrubí – jeden „profukuje“ kontejnment reaktoru a druhý budovu. Oba systémy jsou spojeny a ventilační systém z budovy je opatřen zpětnou klapkou, aby se vodík z kontejnmentu nedostal do budovy. Klapka se porouchala a zůstala otevřená. Po zničení dieselgenerátorové stanice následkem tsunami nebylo již možné ventilační systém opravit.<strong> </strong> </p>
<p><strong> </strong><em>Zdroj: Česká  nukleární společnost</em></p>
<p><em><span style="color: #ff0000;">Cestopisné články autora </span><strong>- </strong><a title="články" href="http://www.novinky.cz/vase-zpravy/uzivatel=2116"><strong>zde</strong></a></em></p>
<div id="attachment_841" class="wp-caption aligncenter" style="width: 490px"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/06/800px-BoronFukushima.jpg"><strong><img class="size-full wp-image-841 " title="800px-BoronFukushima" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/06/800px-BoronFukushima.jpg" alt="" width="480" height="320" /></strong></a><p class="wp-caption-text">Letecká přeprava kyseliny borité pro JE Fukušima. Autor: Osakabe Yasuo</p></div>
<p><strong> </strong> </p>
<p><strong> </strong><strong> </strong></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.jadernaenergetika.cz/jaderne-novinky-62011.html/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Bezpečnostní systémy JE (seriál) – 2. Soubor hlavních pojistných ventilů primárního okruhu</title>
		<link>http://www.jadernaenergetika.cz/bezpecnostni-systemy-je-serial-%e2%80%93-2-soubor-hlavnich-pojistnych-ventilu-primarniho-okruhu.html</link>
		<comments>http://www.jadernaenergetika.cz/bezpecnostni-systemy-je-serial-%e2%80%93-2-soubor-hlavnich-pojistnych-ventilu-primarniho-okruhu.html#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 02 Jun 2011 10:28:28 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Jiří Šmucler</dc:creator>
				<category><![CDATA[Aktuality]]></category>
		<category><![CDATA[bezpečnostní systémy]]></category>
		<category><![CDATA[pojistné ventily JE]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://www.jadernaenergetika.cz/?p=822</guid>
		<description><![CDATA[Seriál o bezpečnostních systémech JE pokračuje souborem pojistných ventilů primární části
]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><span style="color: #333399;">Hlavní pojistné ventily na primární části jsou poslední ochranou proti nežádoucímu natlakování reaktoru. Umožňují automaticky snižovat tlak odpouštěním páry z kompenzátoru objemu a její kondenzaci.</span>   </p>
<p>Na každé JE hlídají regulační a bezpečnostní systémy nepřetržitě parametry jaderného paliva, médií a ovzduší t.j. tlak , teplotu a chemické složení chladiva, radioaktivitu uvnitř i vně jaderné elektrárny. A samozřejmě desítku dalších parametrů.   </p>
<div id="attachment_823" class="wp-caption alignleft" style="width: 202px"><a href="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/06/Bild_Portal.jpg"><img class="size-full wp-image-823" title="Bild_Portal" src="http://www.jadernaenergetika.cz/wp-content/uploads/2011/06/Bild_Portal.jpg" alt="" width="192" height="142" /></a><p class="wp-caption-text">Sídlo firmy Sempell, která dodávala pojistné ventily na JE v Česku. http://www.sempell.com/index_contact.php</p></div>
<p> </p>
<p>Regulační systémy u primární části jaderné elektrárny jsou minimálně zdvojené, bezpečnostní systémy ztrojené. Pokud dojde k odchylce od zadaných parametrů, např. k zvýšení tlaku chladiva v primárním okruhu, nejdříve zareaguje provozní regulace, poté systém ochrany reaktoru ovládající regulační, kompenzační a havarijní tyče a nakonec soubor <em>hlavních pojistných ventilů (HPV)</em>. Vše v návaznosti na regulaci sekundárního okruhu.   </p>
<p><strong> </strong>   </p>
<p><strong>Velká havárie prasknutím potrubí</strong>   </p>
<p>Ilustrujme si nyní práci bezpečnostních systémů při velké havárii na JE s tlakovodním reaktorem &#8211; prasknutí primárního potrubí následkem vady materiálu.   </p>
<p>Ochrany reaktoru automaticky zasouvají havarijní tyče do reaktoru a odstavují jej. Speciální rychlouzávěry na potrubí procházející ochrannou obálkou (kontejnmentem) se během 5 vteřin uzavírají, aby nedošlo k úniku radioaktivity do okolí. Prostor pod ochrannou obálkou, kde z unikajícího chladiva o vysoké teplotě se tvoří pára, se sprchuje vodou s obsahem chemikálií a omezuje se tím nežádoucí natlakování ochranné obálky a šíření radioaktivních prvků.   </p>
<p>Bezpečnostní systémy startují a doplňují chladivo do reaktoru, aby nedošlo k obnažení článků paliva. Nejdříve chladivo s obsahem boru na snížení reaktivity (souvisí se změnami neutronového toku) a poté nízkotlaké chladivo na dochlazení reaktoru.   </p>
<p>Při této havárii se funkce hlavních pojistných ventilů neuplatní – tlak v tomto režimu klesá.   </p>
<p><strong> </strong><strong>Činnost souboru hlavních pojistných ventilů  a odlehčovacího systému</strong><strong> </strong>   </p>
<p>V abnormálním režimu např. chybnou funkcí zařízení na sekundární straně může dojít k natlakování chladiva na primární straně. Pokud provozní regulace (tlaku a teploty) na primární straně nedostatečně zreguluje tlak a dojde ještě k dalším poruchám, otevřou se postupně hlavní pojistné ventily na kompenzátoru objemu a přepouštěná pára kondenzuje v tak zv. barbotážní nádrži. Potud je nehoda zvládnuta.   </p>
<p>Paradoxně mohou HPV při tomto režimu způsobit svým neuzavřením obdobný únik, jako při prasknutí potrubí.   </p>
<p>V čem je problém? Každý pojistný ventil spolehlivě otevírá, ale ne se stejně vysokou pravděpodobností zavírá. Vyvinuly se proto nejrůznější pojistné systémy na různých principech zvyšující jejich spolehlivost a možnost kontrol jejich funkcí (firma Sempell nebo Bobcock).   </p>
<p>Přesto tato opatření byla nedostačující. Havárie na americké jaderné elektrárně v Three Mile Island-2 u Harrisburgu v roce 1979 ukázala, že je nutno před HPV doplnit další pojistný soubor  tzv. <strong>odlehčovací ventil s nižším otevíracím tlakem</strong> a s předřazeným uzavíracím ventilem, který obsluha uzavře v případě neuzavření pojistného systému. Jak jednoduché a zároveň geniální. Přesto  se s tímto doporučením vypořádali na různých JE ve světě po svém &#8211; podle typu reaktoru, parametrů medií, nastavení navazujících bezpečnostních systémů a v souladu z technickým a konstrukčním řešením primárního okruhu. Také na JETE byl tento odlehčovací systém během výstavby doplněn.   </p>
<p><strong>Havárie na JE s poruchou HPV</strong>   </p>
<p>Havárie na americké jaderné elektrárně v Three Mile Island-2 u Harrisburgu v roce 1979, byť bez újmy na zdraví obyvatel v širokém okolí, odhalila technické nedostatky i selhání obsluhy. Pouhý výpadek napájecích čerpadel na sekundární straně přerostl v nehodu na primární straně neuzavřením hlavních pojistných ventilů a k vytvoření nebezpečné vodíkové bubliny v reaktoru. Naštěstí bez obnažení palivových článků.   </p>
<p>Později bylo zjištěno, že po poslední údržbě zůstaly nedbalostí zavřeny ventily náhradních napájecích čerpadel. Poznatky z nehody zalarmovaly projektanty JE na celém světě.   </p>
<p><em>Předchozí díl seriálu &#8211; 1. Systémy spalování vodíku &#8211; najdete <a href="http://www.jadernaenergetika.cz/bezpecnostni-systemy-%e2%80%93-1-systemy-spalovani-vodiku-na-je.html">zde</a>. </em>  </p>
<p><em><span style="color: #ff0000;">Cestopisné články autora najdete </span>-  <a title="články" href="http://www.novinky.cz/vase-zpravy/uzivatel=2116">zde</a></em></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.jadernaenergetika.cz/bezpecnostni-systemy-je-serial-%e2%80%93-2-soubor-hlavnich-pojistnych-ventilu-primarniho-okruhu.html/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>1</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>

