Až 40 tisíc Kč vyplácí litoměřická radnice svým občanům, kteří se rozhodnou instalovat na svých domech solární zařízení na ohřev tepelé vody. Solárního ohřevu užitkové vody využívá radnice také na svých veřejných budobách. Parkovací automaty instalované na náměstí využívají elektřinu vyráběnou solárními fotovoltickými panely.

Další alternativní zdroj energie – tepelná čerpadla – využívá radnice pro svou budovu a městský krytý bazén. Aplikace tepelných čerpadel se ještě uvažuje v bytové sféře.

Na území města se připravuje výstavba malé vodní elektrárny na řece Labi na jezu Kopisty. Plánovaný výkon bude 5 MW s předpokládanou výrobou elektrické energie v množství 30 000 MWh/r.

Na základě úspěšného pilotního vrtu hodá město Litoměřice využít geotermální energie pro teplárenské účely. Výkon geotermálního zdroje se předpokládá minimálně 40 MWt, teplota vystupující vody minimálně 160 °C. Teplota vody vystupující z vrtů umožní využití výkonu též k výrobě elektrické energie. Elektrická energie bude vyráběna v letním období a v topné sezóně v době, kdy teplota venkovního vzduchu nepoklesne pod cca 5 °C. Reálně je odborníky očekáván tepelný výkon 50 až 60 MWt.

U stávajícího využití biomasy, jak jejím spalováním v malých a středních zdrojích, tak ve formě bioplynu se zatím předpokládá jen mírná intenzifikace

Město Litoměřice se v 90. letech připojilo k mezinárodnímu projektu Zdravé město (WHO Healthy Cities Project). Během patnácti let se do projektu zapojilo 1300 Zdravých měst, obcí a regionů ve 30ti evropských zemích.

Litoměřice též vstoupily do programu mezinárodní kampaňe Display, která je dobrovolnou iniciativou, motivující místní samosprávy, aby zveřejňovaly informace o náročnosti veřejných budov z hlediska jejich spotřeby energie a dopadu na životní prostředí.

 Odborníci z Německé fyzikální společnosti však tvrdí, že v současné době nelze od atomu odstoupit, protože pro získávání elektřiny nejsou jiné zdroje. Musí se nejdříve zvyšovat výkony v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a to s cílem překonat rizika, která jsou spojená s jadernou energetikou. Tahle perspektiva je bohužel v nedohlednu.

 „Ani z ekologického hlediska není odstoupení od jaderné energetiky obhajitelné,“ říká Eberhard Umbach, místopředseda Německé fyzikální společnosti a dodává: „Když se v Německu odstaví všechny JE, bude to znamenat nárůst emisí oxidu uhličitého o 100 miliónů tun z elektráren na fosilní paliva. Nemůžeme nyní zaplnit mezeru po elektřině z jádra obnovitelnými zdroji. Vývoj nejde tak rychle, i když děláme obrovské pokroky. Pokud chceme myslet na ochranu klimatu, pak toto je chybná cesta.“

Na základě silného a vytrvalého politického tlaku se podařilo německým ochráncům životního prostředí prosadit v roce 2002 do novely Atomového zákona tzv. program odstoupení od jaderné energetiky. Od té doby se tehdy většinový názor obyvatelstva proti jaderné energetice změnil. Nicméně má německá společnost s přijímáním atomu stále problém.